Lidé, kteří mají se spiritismem zkušenosti, o něm neradi hovoří a zároveň mě varovali před „šťouráním“ do věcí, které nemají být zveřejňovány. Po úvaze jsem je poslechla a zveřejním pouze základní informace.
Základní princip spiritismu je založen na víře, že duše a tělo nejsou na sobě závislé a existují odděleně. Díky tomu mohli lidé obdaření jistou vnímavostí a citlivostí, tzv. mediáni, vyvolat duši zemřelého. „Lidé se sešli v nějaké chaloupce a začali, jak se lidově říká, vyvolávat duchy. Médium vstoupilo do transu a navázalo kontakt s duší zemřelého,“ vysvětluje průvodkyně z Městského muzea v Nové Pace.
Duše poté vedla lidskou ruku a ona malovala, dokonce se mohlo jednat o sedmileté děti i starce. Technikou volné ruky lidé vytvářeli nejrůznější obrazy provedené olejovými barvami, vodovými nebo i uhlem. „Obrázky mají znázorňovat bytosti z jiných světů, astrálních světů. Těch je několik a na různém stupni vývoje. Jsou to zvířata, rostliny a na některých můžete vidět i názvy,“ pokračuje.
„Církev a dogma - jsou klesnutím ducha do forem“ (Karel Sezemský - představitel spiritismu v Nové Pace)
Do Podkrkonoší přinesl základy spiritismu továrník Ignác Etrich z Horního Starého Města. Od roku 1880 se v továrně konaly pravidelné sešlosti - seance. „Továrník Etrich pozval z Ameriky jisté médium, aby vyvolávání naučil místní. Chodilo tam plno tkalců z Krkonoš. Lidé poté myšlenky roznášeli dále,“ říká historik prof. Vladimír Wolf.
„Etrich si vedl všechny záznamy ze seancí po dobu několika desítek let. Ty záznamy už bohužel nemáme, protože Německá říše potřebovala pro svůj boj jakoukoliv zbraň. Gestapo tedy zabavilo veškeré zápisky a ty se už nikdy nenašly. Samozřejmě, že jim k ničemu nebyly,“ pokračuje Wolf.
Trutnovští spiritisté si dokonce vybudovali v Horním Maršově dům, kde vyvolávali duše. Okolí Nové Paky se stalo nejmasovějším centrem za první republiky, kde jako „vůdce“ hnutí působil Karel Sezemský. Speciálním periodikem se stal tzv. Posel záhrobní. V době, kdy bylo obyvatelstvu těžko, tak hledalo nejrůznější východiska z nesnází a spiritismus byl jen jedním z nich.
„Uvědomme si, že lidé tenkrát pracovali i 12 hodin denně a tato víra byla i jistým východiskem. Nejedná se pouze o českou záležitost, ale plno myšlenek pocházelo ze zahraničí,“ upozorňuje Wolf. Kořeny spiritismu sahají však dále do historie. Cesta spiritismu začala v Americe, pokračovala přes Velkou Británii, do Francie a poté dále do Evropy.
„Naroditi se, zemřít, znovu se zroditi a pokračovat bez ustání až k úplné dokonalosti, toť zákon.“
(Epitaf významného spiritisty Allana Cardeca na pařížském hřbitově)
Víra spiritistů se nelíbila křesťanské církvi a hnutí bylo už od svého počátku pronásledováno. Duchařské hnutí se po celou dobu existence ukrývalo a tvořilo tajné spolky. Veřejně o sobě nikdo netvrdil, že spiritistou, ať už kvůli kněžím, nebo i kvůli prostému posměchu veřejnosti. Pouze představitelé církve si osobovali právo říkat to, co se s duší stane po smrti. Nehledě na to, že plno příznivců vyvolávání duší odstupovalo z církve, přestože to byli křesťané.
Spiritismus existuje i dnes a jsou stále lidé, kteří se schází a vyvolávají duše stejně, jako to dělávali jejich rodiče a prarodiče. „Vzhledem k tomu, že tito lidé mají jisté zkušenosti z minula, tak o sobě nedávají znát. Je velice těžké dostat se na takovou seanci, protože oni mezi sebe jen tak někoho nepustí,“ říká průvodkyně z muzea. Důvodů je hned několik. Jen jedním z nich je fakt, že bez dostatku informací si není radno s těmito silami zahrávat.
Stav vytržení (během kterého vstupuje duše do těla média) může pro někoho na první pohled vypadat lákavě. Plno lidí si však z něho odnáší hluboké deprese, noční můry a někteří dokonce i hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Dokonce i názory psychiatrů na téma spiritismu a právě následných stavů (kdy lidé vidí a slyší divné věci) nejsou jednotné.
Kateřina Adamcová
Trutnovinky.cz
Foto a Kamera: Dušan Mihalečko
