Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 10.08.2022
Přesný čas: 12:25 Svátek: Vavřinec Zítra: Zuzana

SECESE NENÍ JEN MUCHA, PLAKÁTY TVOŘILI I DALŠÍ PROSLULÍ UMĚLCI, ŘÍKÁ SBĚRATEL

článek vytvořen 27. 01. 2014, přečetlo si ho 2020 lidí

Trutnov - Plakát je rozměrný list papíru vystavovaný na veřejných místech, který s použitím textu, obrazu nebo obojího společně upoutává a nabízí zboží, umělecké dílo či produkci, zábavu, názor a podobně. Plakát je i dnes objektem sběratelství. Návštěvníci městské galerie mají nyní jedinečnou možnost vidět padesátku secesních plakátů od renomovaných autorů z unikátní sbírky Zdeňka Harapese, která obsahuje celkem170 plakátů.
Proč jste začal sbírat právě plakáty?
Původní záměr nebyl, že bych šel jenom po plakátech. Jsem totiž sběratel všeho možného už od dětských let. Sbírám odznaky, mince, známky a další věci. Časem jsem přešel ke grafice, starým knihám a časopisům. Protože lidi věděli, že kvůli úlovkům prolézám půdy a sklepy, oslovil mě kamarád, který při likvidaci starého domu objevil pytle s nějakými obrázky. Zeptal se mě, zda je nechci a já jsem samozřejmě chtěl, i když jsem vůbec netušil, o co jde. Pytle jsem přinesl domů a uložil. Teprve po čase jsem se k nim vrátil. Vytáhl jsem z nich torza špinavých i plesnivých plakátů, které na té půdě ležely možná šedesát let. To byl ten impuls, že jsem plakáty začal sbírat, snažil se je ošetřovat, nechával je restaurovat a opravovat. Potom už jsem sháněl další, vyměňoval je a vznikala sbírka. Časem jsem plakáty začal nabízet různým institucím k výstavám.



Kdy to tedy začalo?
Bude to přibližně dvacet roků, rozhodně už po revoluci. Bylo to v těch letech, kdy jsem začal systematicky pracovat na sbírce nejen plakátů, ale i grafiky.

Secesní plakáty vás musely fascinovat, když jste sbírku rozšiřoval.
Byl tam základ asi padesáti nebo šedesáti kusů. To už byl dobrý základ pro sbírku a stálo za to ji rozšiřovat.

Kolik jich máte v současné době?
Sbírka zahrnuje 170 plakátů z doby z konce devatenáctého a prvních tři desetiletí dvacátého století. Mám ale ještě dalších padesát nakoupených a posbíraných plakátů, které čekají na restaurování a adjustování. Některé z nich mají obrovský formát, třeba dva a půl metru na metr. To už je strašně složité k adjustaci i převozu. Jsou tedy srolované, a pokud je nějaký zájemce, který by chtěl tak velké plakáty vystavit, půjčím mu je srolované a on je nechá adjustovat na místě.



Poškozené plakáty si restaurujete sám?
Mám na to jednu paní z galerie v Havlíčkově Brodě, která se specializuje na restaurování papíru.

Kde je sháníte?
Na aukcích, burzách, v antikvariátech, plakáty se také vyměňují.

Plakáty jsou úžasně výtvarně propracované, při tom jde o reklamu. Nezdá se vám, že dnešní reklama je trochu povrchní a za tehdejšími výtvory pokulhává?
Dnešní reklama je určitě povrchní, působí sexisticky, snaží se už ovlivňovat děti a je podlézavá a prvoplánová. U plakátů, které jsou tady k vidění, šlo v první řadě o umění, muselo to dobře vypadat a muselo to mít nějakou duši a hloubku. A to je myslím ten rozdíl mezi tehdejší a dnešní reklamou, která je strašně útočná, agresivní a mnohdy dost neetická.



Je na výstavě nějaký váš oblíbený „kousek“?
Líbí se mi samozřejmě umělec Jules Chéret a dole v přízemí je takový trochu divný fialový plakát s čertem, který je od Theophila Heineho, což byl uznávaný umělec své doby. Je to hodně ceněný plakát z hlediska aukční ceny. To je můj favorit.

Jak vnímáte secesi a její představitele?
Secese je líbivá, je to příjemný styl. Někdo sice říká, že to není umění, já si ale myslím, že je. Například dílo secesního umělce Julese Chéreta, které je zastoupeno i na trutnovské výstavě, je úžasné. Náš nejznámější secesní umělec Alfons Mucha se po příchodu do Paříže u Chéreta učil. Nebo dalším umělcem světového jména je Henri Meunier. U nás dělali plakáty například Vojtěch Hynais, Viktor Oliva, Arnošt Hofbauer, Joža Úprka a pochopitelně Alfons Mucha. Po těch letech ty plakáty neztratily nic ze šarmu a krásy té doby.

Nebyla tvorba plakátů jen odbočka od autorské práce umělců?
Devadesát procent vystavených prací tvoří umělecké, autorské plakáty. V té době byl samozřejmě plakát spotřební zboží, byla to reklama na něco konkrétního. Pro umělce té doby to byla prestiž, když mohli vytvořit plakát třeba na peprmintku, což je obyčejná kořalka, nebo na Dijonskou hořčici. I světově proslulí umělci kromě své volné tvorby byli za peníze ochotni pracovat i na těchto zakázkách. Je to jiná secese než Mucha, protože těch stylů zahrnujících toto období bylo hodně.



Přesto, secese je spojena hlavně se jménem Alfonse Muchy, není to škoda, když je těch umělců mnohem více?
To je skutečně pravda. Mucha je určitě nejznámější a nejoblíbenější secesní autor. Ostatně mnoho lidí má doma reprodukci některého z jeho plakátů. Máme trochu zúžený pohled, když říkáme, že secese je pouze Mucha, není jediný. Je jedním z dlouhé řady umělců, kteří secesní umění tvořili.

Čtěte také: VÝSTAVA SECESNÍCH A ART DECO PLAKÁTŮ VRACÍ DO DOBY, JÍŽ JSME NEZAŽILI

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena