Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 21.10.2021
Přesný čas: 22:17 Svátek: Brigita Zítra: Sabina

TEXLENŮM, SYMBOLŮM A KDYSI CHLOUBĚ TEXTILNÍHO PRŮMYSLU, ZVONÍ HRANA

článek vytvořen 05. 12. 2013, přečetlo si ho 5971 lidí

Trutnov - Budovy bývalého závodu Texlen, které v minulosti šířily slávu textilního průmyslu v okrese, pomalu ale jistě ukrajují lžíce bagrů a bourací techniky. Architektonicky cenné budovy - symboly textiláctví - jdou definitivně k zemi. Demolici provádí takřka plošně nejen v Trutnově, ale také v Mladých Bukách či Libči společnost Textil Invest Group se sídlem v Praze.


Podle Jiřího Karáska, předsedy představenstva společnosti, nyní probíhá demolice části areálu po závodě Texlen v Mladých Bukách. Zdemolována nebude pouze hlavní výrobní loď, budova strojovny malé vodní elektrárny, trafostanice a sklad u vjezdu do areálu. Dále pak závod Texlen - Horská 250 - Přádelna.
 
„Tento areál bude zdemolován zcela mimo kancelářské budovy - vily. U závodu Texlen Horská 52 bude v tuto chvíli demolice ukončena pouze budovou vnitrobloku přiléhající k budově strojovny malé vodní elektrárny. Zbylé nemovitosti nyní bourány nebudou, nicméně je možná rozsáhlejší demolice v roce 2014,“ prozradil Karásek. Demolice se přesune i do Poříčí, kde budou strženy budovy, které jsou v majetku pražské společnosti. Část závodu vlastní zahraniční občan, o jehož záměrech, jak uvedl Karásek, společnost, kterou zastupuje, nic neví.

Společnost Textil Invest Group už v roce 2009 dala 1. července 2009 mladobucký průmyslový areál k dispozici. Totéž se týkalo i areálu o rozloze zhruba 33 tisíc metrů čtverečních v Dolním Starém Městě a objekty na ploše 80 tisíc metrů čtverečních v Horním Starém Městě.




„Vzhledem k tomu, že o odbourávané budovy nebyl projeven zájem o pronájem či odkup, bylo přistoupeno k demolici, jelikož rozprodej areálu v současném stavu je technicky velmi náročný. U zbylých budov vidíme potenciál pro případný odprodej či pronájem. Historicky zájemců bylo mnoho, nicméně zájmy byly částečně spekulativní a částečně opadly z důvodu hospodářské krize či kvůli vybudování zóny při Krkonošské ulici,“ doplnil Karásek, který sdělil, že v současné době probíhají jednání o prodejích některých nemovitostí.

„Část nemovitostí si však chceme dlouhodobě ponechat. Dlouhodobě budeme také držet malé vodní elektrárny v Mladých Bukách a v Horské ulici 52, kde probíhají generální rekonstrukce jak technologie, tak všech stavebních částí. Tyto práce by měly být ukončeny do konce letošního roku,“ doplnil předseda představenstva Karásek.

Podle jednoho z trutnovských amatérských historiků, který si nepřál být jmenován, v podstatě skončí všechny budovy po slavném textilním průmyslu. „Je to samozřejmě škoda, protože budovy bývalého textilního průmyslu charakterizovaly Trutnov. Městu napomohly nejen k rozvoji, ale také k současné velikosti. Jejich zakladatelé město textilním průmyslem pozdvihli z původně zemědělského charakteru na průmyslové textilní centrum rakouské monarchie. Textilky dávaly dost velké části obyvatelstva města práci. Lidem, kteří tam byli zaměstnaní, demolice musí vadit,“ prohlásil.




Také Ondřej Vašata, zástupce ředitele Muzea Podkrkonoší, se domnívá, že je objektů škoda, i když si je vědom toho, že se vše zachránit nedá. „Ty továrny, například v Libči, jsou bohužel zdevastované. Jsou ale ukázkou velmi kvalitní architektury o stáří třeba až 150 let. Myslím, že je škoda, že se nezachránilo vybavení, jako například stroje či litinové sloupy. Byly třeba sto let staré,“ řekl historik Vašata.

Předseda představenstva společnosti, která demolici provádí, se nechal slyšet, že v objektech před demolicí nebylo nalezeno nic zásadně historicky cenného. „Objekty jsou dlouhodobě vyklizeny od technologií na výrobu textilu. Stroje byly po zastavení výroby rozprodávány zájemcům z celého světa, zejména z Asie či Afriky. Neprodané stroje byly sešrotovány,“ sdělil Jiří Karásek.


Nicméně je zřejmé, že demolicí budov bývalého Texlenu definitivně končí poslední stopa po textilním průmyslu ve městě a okolí. „Díky textilním továrnám vděčí dnes Trutnov za své nynější bohatství a svou rozlohu. Je to tak trochu neúcta k předkům,“ dodal Vašata z Muzea Podkrkonoší.



Významným mezníkem ve lnářství byl rok 1836. Tehdy založil v Mladých Bukách zbohatlý obchodník Jan Faltis první mechanickou přádelnu lnu v Čechách. V letech 1859 až 1864 zřídil v Trutnově největší přádelnu lnu na evropském kontinentu. Významným podnikatelem v tomto oboru v Trutnově byl i Alois Haase. V roce 1847 uvedl do provozu mechanickou přádelnu lnu v Poříčí a v roce 1852 založil druhou přádelnu.

V průběhu 19. století vznikaly na Trutnovsku další a další přádelny. V této souvislosti je třeba zmínit podnikatele, švagry Františka Klugeho a Josefa Etricha. V roce 1850 zakoupili Dolní mlýn i s pozemky a vodním právem v Horním Starém Městě. V roce 1852 zde dali do provozu mechanickou přádelnu lnu.



V roce 1946 vznikly nejprve spojením všech znárodněných firem na Trutnovsku České lnářské textilní závody Trutnov s více než 50 závody. Ve své době byly největším lnářským podnikem v republice. V roce 1949 došlo k rozdělení Českých lnářských textilních závodů do národních podniků Texlen, Úpolen a Lenka. V roce 1958 byly opět tyto tři podniky sloučeny do jednoho velkého národního podniku Texlen Trutnov.

V průběhu 80. let se formálně přeměnil národní podnik na státní a později ke zrušení VHJ Lnářský průmysl. Decentralizací vzrostla samostatnost podniku, která byla ještě zvýšena po roce 1989. Texlen, Trutnov, který je dnes už minulostí, navázal na nejlepší zkušenosti lnářů regionu. Své výrobky prodával nejen v tuzemsku, ale také v mnoha zemích Evropy, v USA, Kanadě a Austrálii.




FOTOGALERIE ZDE

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek, archiv Muzea Podkrkonoší

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena