Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 01.10.2022
Přesný čas: 16:54 Svátek: Igor Zítra: Olivie

UNIKÁTNÍ VÝSTAVA V UFFU ANEB FOTOGRAF JIŘÍ JAHODA SLAVÍ NAROZENINY V LESE

článek vytvořen 11. 07. 2013, přečetlo si ho 3536 lidí

Trutnov - Tomu se říká změna! Trutnovský fotograf a výtvarník Jiří Jahoda se při oslavě letošních 65. narozenin (23. července) neprezentuje kanály, botami či prdelkami, ani atmosférou slavného hudebního festivalu na Bojišti. Při mimořádné výstavě v Uffu ukazuje pro něj nezvyklé krajinky. Jinými slovy přírodu, kterou nafotil v krkonošském lese v posledních dvou letech.
Nikdy předtím se přitom krajinářskou fotografií nezabýval. „Fotím zhruba třiačtyřicet let. Po celou tu dobu jsem přírodu prakticky nefotil, nebyl důvod. V trutnovském fotoklubu to dělali všichni, tak mi to přišlo zbytečné,“ říká oslavenec. Jenže před dvěma lety si řekl, že se do lesa musí aspoň podívat. Vyrazil do Krkonoš a taky do trutnovského městského parku. Zažil přitom nečekaná dobrodružství a pořídil zajímavé záběry.


Spokojený Jahoda. "Vystavovat v Trutnově je pro mě svátek. Byl bych schopen za to dát všechno. Když jsem například vystavoval v Mnichově, tak jsem tam stál při vernisáži někde v rohu, kytku jsem tam možná dostal stejně jako tady, ale jinak z toho nic nebylo. Tady je to nádherný, má to skvělou atmosféru," řekl dojatý Jahoda.

„Dosud jsem byl zvyklý vyrazit s fotovýbavou a víc neřešit. To se najednou změnilo, některé věci mě zaskočily. Když jsem třeba jel na Rýchory, tak tady v Trutnově bylo slušné počasí. Jenže nahoře bylo o deset stupňů méně a vlhko. Brzy mi byla zima, ale musel jsem vydržet, nechtělo se mi hned vracet zpátky,“ vzpomíná na první výpravy do Rýchorského lesa. Příště už se sice vybavil, ale nemile ho překvapila další okolnost - strach. „Fotil jsme jednou po ránu, všude jen stromy a mlha, a najednou se z té mlhy vynořil člověk. Nejsem zrovna moc odvážný člověk, spíš strašpytel, takže se mnou strach zacloumal. Měl jsem na krku drahé foťáky, a kdyby mi ten člověk pohrozil, že mě přepadne, dal bych mu foťáky a utekl
,“ tvrdí.

 JAHODA V LESE
 Fotografie Jiřího Jahody (v Galerii Uffo)


- výstava krajinářských snímků k 65. narozeninám autora
- vernisáž se konala dnes (ve čtvrtek), přišlo asi 200 hostů
- expozice je prodejní, koupi lze domluvit přímo s autorem
- otevřená je jen jediný den, v pátek od 9.30 do 17 hodin
- je to teprve čtvrtá Jahodova autorská výstava v Trutnově 
- kdo výstavu nestihne, může zajet v listopadu na její reprízu
   do Galerie Amb v Hradci Králové

A další nepříjemnost. V hustém lese se člověk může snadno ztratit. „Stalo se mi dvakrát, že jsem uprostřed lesa zabloudil. Fotil jsem, tady záběr, tady záběr, cvak, cvak a už to bylo. Prostě jsem udělal čtyři pět kroků z pěšinky, po které jsem přišel a už ji nenašel. V hustém lese nebyla vidět. Najednou mi byla fotografie úplně ukradená. Já normálně bojoval o život! Nakonec jsem z lesa vyšel někde úplně jinde, asi čtyři kilometry od místa, kde jsem měl auto,“ vypráví Jahoda. Při dalších výpravách do lesa už si dával pozor. „Hlídal jsem si nějaké výjimečné či zajímavé stromy, které pro mě byli jakýmisi záchytnými body,“ přiznává.

Nakonec ale vše špatné bylo pro něco dobré. Výsledkem jeho výprav jsou neobyčejné snímky, nad kterými i osvědčení krajináři nevěřícně kroutí hlavou. „Nejdřív se divili, že zrovna já chodím do lesa fotit. Pak zase nechápali, kde a jak jsme tak úžasné záběry pořídil,“ říká. Dokonce i vyhlášený krajinář Jiří Havel ocenil Jahodovy snímky a přislíbil, že při vernisáži výstavy Jahoda v lese pronese zahajovací řeč. „Řekl mi, že některá místa ani nepoznal a že je neskutečné, jak jsou mé záběry dokonale ostré a zajímavě vyfocené, přitom jen malým přístrojem, ne žádným velkým těžkým foťákem. Možná je to ale hlavně tím, že jsem do lesa dlouho nechodil, při focení jsem hledal a našel nové momenty a záběry,“ uvádí Jiří Jahoda.



Mezi stromy pořídil asi tři sta fotografií. Z nich vybral padesát, které dnes, ve čtvrtek vystavil v Uffu po konzultaci právě s oceňovaným Havlem. „Udělal bych klidně expozici jiných fotek, ale tyhle jsou aktuální, nové a neokoukané. Jsem zvědavý na reakce návštěvníků.“

Nevšední příběhy zažívá Jahoda běžně. Třeba když fotil pražské kanály. „Snímky jsem pořizoval v noci. Chodili okolo mě lidé, všimli si mě a když jsem pak odešel pár metrů vedle, přišli ke kanálu a zkoumali, co a proč jsem vlastně fotil. Nemohli to pochopit, protože tam nic neviděli, měli mě za blázna,“ směje se. Za podivína ho považovali někteří také před lety, když fotil boty pro firemní kalendář. Úsměvné byly ženské prdelky, protože Jahoda nahé ženské tělo běžně nefotí. „Akty nemám rád. Já se stydím, modelka se stydím … Ale tady to bylo trochu jiné. Z vedlejší hospody jsme sehnal několik ženských, které přišly zahalené v ručníku, otočily se ke mně zády, sundaly ručník, já udělal cvak a zase šly. Celý kalendář jsme měl nafocený za 45 minut,“ říká Jahoda.

Stejně tak nevšední příběhy, které prožil při focení mezi Romy. „Když jsem je před mnoha lety fotil, tak jsem se s nimi samozřejmě skamarádil. Když jsem pak šel po městě, přes půl náměstí na mě hulákali: Nazdár, Jirkó!“



Jiří Jahoda patří mezi trutnovské fotografické legendy. Fotí už 43 let, je oceňovaným českým umělcem a od roku 2004 držitelem Kulturní ceny města Trutnova. Dodnes si pamatuje na první snímek, který pořídil v místech bývalých jatek (dnes hotelu Patria). „Viděl jsem jako dvacetiletý fotky Miloše Vojíře a při práci od něj odkoukával základní techniku. Pak mi tchán věnoval flexaretu, jestli prý nechci zkusit fotit. Bydlel jsem tehdy na Polské, bylo tam zrovna cirkusové šapitó. Téměř ze země jsem vyfotil detail stanového kolíku v zemi v pozadí s obřím stanem,“ popisuje umělecké začátky.

V zimě pak vlezl do koryta zamrzlé Úpy a nevědomky v protisvětle vyfotil, jak děti sekají do ledu. „Vznikl naprosto zajímavý záběr, za který jsem pak coby tehdy začínající fotograf dostal cenu ve známé fotosoutěži,“ vzpomíná. Profesionálním fotografem se stal v roce 1982. Nikdy ale neuvažoval o tom, že by kvůli tomu přesídlil do Prahy. „Samozřejmě by to bylo snazší, platí se tam za fotky dvacetkrát tolik. Já ale kvůli rodině a kamarádům zůstal tady. Je to pro mě náročnější, nemůžu se jako pražští fotografové soustředit jen na jednu věc. Musím být připravený na všechny zakázky a mít všechnu výbavu,“ doplňuje.

Celý život se přitom drží svého motta. „Aby mě focení bavilo, musím objevovat něco nového. Nebaví mě fotografovat něco, co už udělal někdo přede mnou. I když je to třeba krásné,“ dodává. Možná i proto je známý tím, že jeho snímky nejsou jen syrově zachycenou realitou, ale lehce barevně upravené, tak trochu připomínají obrazy
.



FOTOGALERIE Z VERNISÁŽE VÝSTAVY 

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena