Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 01.10.2022
Přesný čas: 16:23 Svátek: Igor Zítra: Olivie

KAREL A EVA NÝVLTOVI ŽIJÍ LYŽOVÁNÍM A SPLNILI SI OLYMPIJSKÝ SEN. UŽ DVAKRÁT

článek vytvořen 27. 02. 2013, přečetlo si ho 2768 lidí

Trutnov - Určitě znáte pořekadlo o jablku, které nepadá daleko od stromu. V rodinách, jejichž životy se proplétá profesionální sport, je běžné, že se „záliba“ rodičů přenáší dál z generace na generaci. Také v Trutnově máme několik příkladů a jedním z nich jsou Nývltovi. Běžci na lyžích. Otec Karel (57), dnes ho nejčastěji vidíme jako maséra u basketbalistek a fotbalistů, to dotáhl do reprezentace a třikrát startoval na mistrovství světa juniorů. Dcera Eva (27) je v tomto směru podstatně úspěšnější. Momentálně nejlepší česká závodnice už se dvakrát zúčastnila olympiády!
Co ve vašich životech znamená lyžování?
Karel: Pro mě je to skoro absolutní jednička. Neumím si to bez něj představit. Až Evina jednou skončí, skončí s tím pro mě polovička mého života. Sice to budu sledovat dál, ale ztrácíš tam to určité pouto.
Eva: Nejdřív to byla zábava, pak práce. Někdy mám hezké vzpomínky, někdy špatné vzpomínky. Ale vlastně od těch dvou let, kdy mě mamka poprvé spustila z kopce, je se mnou lyžování spojené.



Evo, byla vůbec šance, že by tě lyžování minulo?

Tím, že jsem to viděla všude ve svém okolí, chtěla jsem sama lyžovat. Kolem deseti let mě ale začala strašně lákat atletika, která je teď pro mě obrovským koníčkem, kde si závody opravdu užívám. Nemusím tam totiž koukat na výsledky a nervovat se. Jednou, až skončím s lyžováním, budu běhat.
Karel: Neměla jinou šanci, protože my jsme se furt pohybovali mezi Paradráhou a trutnovskými kopci. Já jsem trénoval. Bavili jsme se jen o lyžování a o škole. Kdyby třeba Eva chtěla hrát na klavír, to by byla tragédie. (směje se) Všechno jsme podřizovali tomu, abychom si jednou splnili náš sen a jeli na olympiádu. A to se podařilo.
Eva: Ale na druhou stranu nebylo to vůbec takové jako v dnešní době, kdy spousta rodičů tlačí své děti do sportovních výkonů. Že by mě už tenkrát někdo honil po Para, měřil mi výsledky, zkoumal preparáty. To zase ne. Bylo to takové rozumné.

Karle, kdy jsi začal pozorovat, že tě Eva lyžařsky přerůstá?
To bylo na mistrovství světa juniorů ve Slovinsku v roce 2006, kde závodili Northug, Jacobsen, Kalla. Ty jména ze severu jsem ani pořádně neznal. Eva tam získala dvě medaile. To byl vrchol vrcholů. Byl jsem hrozně pyšnej. A pak jsme hned jeli do Turína na olympiádu.

Kolik dní v roce trávíte na lyžích?
Eva: Tak moment, chvíli mi to bude trvat, než to spočítám.
Karel: Já jsem třeba letos ještě na lyžích nebyl, ale loni to bylo asi jen pět šest dní. Vzhledem k tomu, že už mám jiné povinnosti a začínám cítit tu šedesátku. Rád bych šel, ale člověk už je takový lenivější. Někdo by mě musel vyhecovat.
Eva: Takových 140 dní. Bez volna. Když máme volno, to jsem nepočítala.

Kdy naposledy jste proti sobě závodili?

Eva: Asi před čtyřmi roky, na Para, na Vánoce, asi soupaž padesát metrů.
Karel: Vyhrál jsem. Byla krásná stopa. Tak jsem ji řekl, že jí dám čočku. Vyhecoval jsem se a asi o dvě boty jsem vyhrál.
Eva: Na padesát metrů jo, ale pak jsme si dali ještě druhý start na sto padesát.
Karel: A tam už to bylo všechno jinak.

KDO JE KDO
...už vyšlo

MÁLKOVI: VLASTIMIL A ŠTĚPÁN

LÁBUSOVI: VOJTA A PEPA

JUSTOVI: ANTONÍN, PETR st. a PETR ml.

Co vám při lyžování leze na nervy?
Eva: Ta atmosféra. Vztahy kolem lyžování.
Karel: Když zjistíš, že ti to nejede a nemůžeš to zabalit, protože tam máš nějaký závazek. To je pak hrozně těžký. Jednou jsem jel Krkonošskou sedmdesátku, kdy se ještě jezdila v deseti. Dostával jsem křeče do ramenou a břicha, tahali mě na provaze. Ale dvě hodiny po závodě si člověk orazí a pak si řekne, že to stejně bylo krásný, i když ho to bolelo.

Jak prožíváte závody?
Karel: U televize? To snad ani nemůžu říct. Ani manželka to se mnou nechce sledovat. Hodně emotivně. Myslím si, že si to zasloužím prožívat takhle tvrdě, protože teď tam mám svou krev. Užívám si to se vším všudy. Někdy i s tou kritikou.
Eva: Jak kdy. Poslední dobou je to spíš takový boj. Dokazování někomu něco. I letos samozřejmě byly závody, ze kterých jsem měla dobrý pocit. Když to ale nesedne, už to člověk většinou cítí před startem. Je to pak takový boj s větrnými mlýny.

Eva teď bude startovat na mistrovství světa v italském Val di Fiemme. Tipněte si nejlepší výsledek?
Karel: V jednom závodě věřím, že bude do pětadvaceti. Jen to chce mít hlavu nahoře, být optimistický a věřit si.
Eva: Já fakt nevím. Pokud bych měla stejnou formu, co jsem měl teď, tak to nestojí ani za řeč. Když by to šlo nahoru, mohlo by se pak stát cokoliv.

Michal Bogáň
Trutnovinky.cz

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena