Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 01.10.2022
Přesný čas: 16:44 Svátek: Igor Zítra: Olivie

RÝBRCOUL, PODLE AMATÉRSKÉHO BADATELE JAROSLAVA REJMANA POHANSKÝ BŮH HOR

článek vytvořen 18. 01. 2013, přečetlo si ho 4858 lidí

Trutnov - Na výjezdu z Trutnova k Peci pod Sněžkou má od letoška stát třímetrová socha Rýbrcoula. Zdánlivě jasná informace sebou ale nese několik otázek: Kdo byl Rýbrcoul? Že by předchůdce Krakonoše? Co symbolizoval? A proč o něm vlastně víme tak málo?


Krakonoš je znám jako vlídný vládce hor. Vousatá lidská postava s kloboukem, pláštěm a holí v pohádkách činí dobré skutky a trestá zlé lidi. Rýbrcoul vypadá jako jelen, který má do člověka má hodně daleko. „Donedávna si lidé mysleli, že vznik Rýbrcoula je z bájného zvířete Gryfa (lví trup s ocasem, orlí hlavou, krkem, křídly a pařáty - pozn. redakce). Pravda je ale jiná. Je to stojící jelen, který má orlí hlavu s parožím s desatero výčnělky, který se opírá o hůl,“ tvrdí třiašedesátiletý důchodce a amatérský badatel Jaroslav Rejman z Hořic.

RÝBRCOUL JE STARŠÍ NEŽ KRAKONOŠ
Právě on zřejmě jako jediný označil Rýbrcoula za pohanského boha. Neobvyklá postava je podle něj plná symboliky, odpovídající době, ve které vznikla. Orlí hlava znázorňuje pojetí boha, desatero paroží je vlastně desatero přikázání. Opírání se o hůl připomíná známý lidský příběh. „Ráno je člověk coby malé dítě na čtyřech, v poledne je z něj švarný jinoch a večer stařec o holi,“ říká Rejman. A ukazuje postavu Rýbrcoula, kterou podle svých slov vnímá s pokorou, úctou, respektem a nadějí.

Vychází přitom z desetiletého pátrání v archivech a čtení v desítkách knih. „Životnost Krakonoše je asi dvě stě let. Rýbrcoul je ale mnohem starší, byl tady dávno před ním,“ upřesňuje. První dochované vyobrazení Rýbrcoula je na mapě Slezska od vratislavického kartografa, humanisty a matematika Martina Helwiga z roku 1561. V mapě je pod vyobrazením napsáno Rübenczal, z čehož později vzniklo německé označení Rübezahl a z něj pak české Rýbrcoul.

„Proč pod vyobrazením není další zmínka, upřesnění či vysvětlení? Protože by autor mohl přijít o život. Když vezmete, jaká tehdy byla doba, za co a jakým způsobem byli lidé sprovázeni ze světa ... Proto si vyobrazení zasluhuje pokoru, nemělo by se stát cetkou,“ naznačuje Rejman bájnou minulost pomyslného vládce hor. A nechává přitom stále roušku tajemství částečně zahalenou. Nikoho zatím nenapadlo položit si otázku, proč Helwig vydal mapu právě 1561 a ne třeba v roce 1560 anebo 1570. Já to vím, ale odpověď si nechám pro sebe,“ pokračuje.

TRUTNOV UŽ MÁ DVA RÝBRCOULY
Nechce proto, aby skulptura byla jen další sochou z mnoha. „Musíme ctít, co nám autor mapy Helwig chtěl říci. Trvám na tom, aby byla co nejvíc autentická. Jakékoliv odchýlení od základního modelu by bylo paskvilem, který by nevyjadřovalo to, co má,“ opakuje. Proto by se socha uprostřed kruhového objezdu u trutnovské obchodní zóny měla dívat zobákem na západ. Bude tři metry vysoká a podle návrhu by ji z bronzu měla vytvořit zdejší sochařka Paulina Skavova. „Při jejím vzniku by se měly skloubit tři faktory - mytologie, umělecký pohled a ekonomika,“ říká trutnovský starosta Ivan Adamec. Socha totiž přijde na zhruba 600 tisíc korun, které ale chce získat jako sponzorský dar především od zdejších podnikatelů. „Umístit tam Rýbrcoula je výborný nápad, který by se na to místo hodil,“ chválí Adamec.

Už nyní má Trutnov dva Rýbrcouly. Zmenšený model stojí na poličce v kanceláři starosty Adamce. Pískovcový reliéf je uložený v areálu Technických služeb. Kamenný blok měl původně stát uprostřed kruháku, ale jako vhodnější materiál se nakonec ukázal bronz. „Chtěl bych požádat, aby se v Trutnově našlo důstojné místo i pro pískovcový haufreliéf. Je to totiž nejvěrnější zpodobení Rýbrcoula z Helwigovy mapy z roku 1561,“ zdůrazňuje Rejman.


Helwigova mapa z r. 1561. Právě na ní je u Trutnova zobrazen Rübeczal (pro zvětšení klikněte na obrázek)

PLASTIKY MAJÍ BÝT I PRO NEVIDOMÉ
Sochy Rýbrcoula by nemusely přitom stát je v Trutnově. V úvahách bylo například další místo na dně Obřího dolu v Krkonoších nebo u dolní stanice lanové dráhy na Sněžku, Rejman už oslovil také horská městečka Rokytnici nad Jizerou a Harrachov. „Podmínkou každé plastiky je, aby i slabozrací či nevidomí měli možnost přijít a osahat si Rýbrcoula. Mým snem je vytvořit k tomu i grafické listy s brailovým písmem,“ poukazuje.

S charitou v případě Rýbrcoula počítá i v dalších oblastech. Oceňuje rovněž kamarády Jóna a Kratochvíla, kteří na Portáškách ve Velké Úpě pořádají horský běžecký závod nazvaný Rubenczal a kterého se účastní i nevidomí běžec Jan Říha.

A proč se dosud o Rýbrcoulovi tak málo vědělo? Vžďyť přece knih, pojednání a badatelských prací o Krakonošovi, jeho vzniku či přerodu vyšlo několik? „Všechno jsou to nesmysly, často jen dokola opakované. Co říkám já o Rýbrcoulovi, všechno se dá zdokladovat, všechno je pravda. Ale pořád je ještě po čem pátrat. Jsou tam věci, které jsou hodně specifické či odborné, prostě je co poodkrývat,“ dodává Jaroslav Rejman.

TRUTNOV MŮŽE MÍT OBOJE, KRAKONOŠE I RÝBRCOULA
Trutnov má v současnosti s Krakonošem „dobré vztahy“. Má po něm pojmenované náměstí, kašnu a dokonce i pivovar. Nyní by měl i druhou bájnou postavu našich hor - Rýbrcoula. V kanceláři starosty Ivana Adamce zatím stojí metrový model bájného pohanského boha Rýbrcoula. Na jaře by měl stát třímetrová socha na výpadovce z Trutnova do Pece pod Sněžkou. Vzniku sochy by ale měli pomoci i podnikatelé, živnostníci nebo jiní sponzoři. „Tímto se obracím na firmy a společnosti, zda by nechtěli na tuto jedinečnou sochu přispět. Je to jediná cesta, jak něco takového realizovat,“ vyzval trutnovský starosta Ivan Adamec.

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena