Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 20.01.2019
Přesný čas: 12:43 Svátek: Ilona Zítra: Běla
českozpívá

SBĚRATEL PETR PÍCHA MÁ LISTINY ZE 17. STOLETÍ, NA VÝSTAVĚ O PIVOVARU NEJSOU

článek vytvořen 16. 01. 2013, přečetlo si ho 2299 lidí

Trutnov - Dobové fotografie, reklamy, dokumenty, lahve, etikety či sudy trutnovského pivovaru. To do 27. ledna nabízí výstava Kde se pivo vaří, tam se dobře daří k 430. výročí vzniku pivovaru v Muzeu Podkrkonoší. Existují ale dokumenty, které na výstavě nejsou.
„Dal jsem výzvu do Trutnovinek a ozval se mi jeden člověk, že vlastní rukopis - část účetní knihy vztahující se k trutnovskému pivovaru a že by mi ho rád věnoval,“ svěřil se nám sběratel Petr Pícha, který se nemalou měrou svými sběratelskými kousky na výstavě podílí. Podle něj se švabachem psaný dokument vztahuje ke zdejšímu pivovaru, jisté to však není. „Je to ale pravděpodobné. Originální listina pochází z 6. ledna roku 1680, tedy ze 17. století. Protože však není evidentní, že se tohoto pivovaru týká, nebyla do expozice zařazena. To se dá pochopit,“ uvedl.


Část účetní knihy, u které není zřejmé, zda se týká trutnovského pivovaru.

Proč se však na výstavě neobjevil další dokument, u něhož je zřejmé, že má s pivovarem souvislost, neví. „U něj je zřejmé, že s trutnovským pivovarem souvisí,“ ukazuje na kopii rukopisu, jehož originál musel vrátit majiteli. Poněkud časem opotřebovaná listina je z roku 1685 a umožňovala vařit pivo jedné hospodě ve Volanově.


Sběratel Petr Pícha představuje povolovací certifikát trutnovského pivovaru.

„Je to povolovací certifikát. Jeho součástí je přípis, kolik naturálií musí hospoda odevzdávat pivovaru. Zbytek piva si mohla prodat. Součástí listiny jsou také jména členů správní rady pivovaru,“ ukazuje na certifikát Pícha, který sbírá rozmanité předměty související s historii trutnovského pivovaru přibližně deset let.

Čtěte také: V MUZEU SE ČEPOVAL KRAKONOŠ ZDARMA, NA ÚVOD VÝSTAVY O TRUTNOVSKÉM PIVOVARU

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek


Kolik písemností je k historii trutnovského pivovaru?
V Trutnovinkách víkend č. 1/2013 vyšel článek Co výstava o pivovaru nemá, jehož cílem bylo upozornit na dvě písemnosti, které nebyly na výstavu zařazeny. Protože článek mohl vyvolat neoprávněný dojem, že snad byl výběr exponátů ošizen v neprospěch „unikátů“, dovolím si uvést několik podstatných faktů, které celou problematiku zásadním způsobem osvětlují.

V první řadě je nutno říci, že na většinu výstav musí být materiál důkladně vybírán. Není vždy možné ani účelné vystavit všechno, co se dochovalo. Exemplárně se to týká právě výstavy o pivovaru. Pokud jde o uvedené dvě písemnosti z konce 17. století, dotýkají se trutnovského pivovaru jen okrajově, respektive nepřímo, jak ostatně vyplývá z jejich popisu ve zmíněném článku. Kurátoři výstavy přitom nebyli v nouzi – archiválií se k trutnovskému pivovaru dochovala celá řada (na snímku archiválie k trutnovskému pivovaru z roku 1647 z fondů Státního okresního archivu Trutnov), avšak vzhledem k prostorovým možnostem výstavních sálů bylo možné vystavit jen vybrané, tedy zlomek skutečně existujícího množství.

Zejména ve Státním okresním archivu v Trutnově je uchovávána řada písemností z 16. až 20. století. Vždyť jenom Hüttelova kronika z 16. století obsahuje na několika stranách zápisy o pivovaru, které jsou ve srovnání s uvedenými dvěma dokumenty daleko starší, o více než století. Na výstavě lze však díky vstřícnosti ředitele trutnovského archivu Romana Reila vidět přímo originály některých archiválií ze 17. a 18. století, jako třeba žádost měšťanů o pivovarní dny (1652), seznam hostinců ve městě a jeho vesnicích (1709), žádost Ignatze Schmidta o místo sládka (1733) nebo relaci komise o prohlídce pivovaru (1753), v kopii například ověřený opis privilegia k výstavbě pivovaru roku 1672.

Archivní fond Archiv města Trutnova obsahuje několik dalších důležitých archiválií vážících se k pivovaru. Mimo jiné – jen pro rámcovou představu – várečné a jiné výkazy trutnovského a libečského pivovaru (pro roky 1645, 1647 – 1649, 1651, 1676, 1690, 1701, 1781), písemnosti týkající se povolení znovuvystavení pivovaru (1670 – 1673), opis narovnání mezi městskými a předměstskými právovárečnými měšťany (1710), výtah z účtů městského a libečského pivovaru (1757/74), vodovod k městské sladovně (1783).

Pomineme-li ústřední archivy (zejména Národní archiv Praha), závažné jsou archiválie deponované ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Zde je k trutnovskému pivovaru dokonce několik samostatných archivních fondů (!) se stovkami dokumentů ze 17. až 20. století. Stěžejní je fond Měšťanský pivovar Trutnov, který čítá 3,5 tak zvaných běžných metrů archiválií představujících časové rozpětí 1674 – 1946.

Dále je to fond Podkrkonošské pivovary, n. p. Trutnov (zahrnuje přechodné období kolem 1948), navazuje fond Krkonošské pivovary n. p. Trutnov (časový rozsah 1952–1960), fond Pivovary s. p. Hradec Králové (1948–1997), pod něž trutnovský pivovar patřil (zahrnuje zejména materiály z 80. let), apod. Svým způsobem zajímavý je jistě i archivní fond Revoluční odborové hnutí – závodní výbor Krkonošské pivovary n. p. Trutnov (1953–1959). Jenom tyto fondy čítají stovky nejrůznějších písemností k trutnovskému pivovaru, ovšem – znovu opakuji – na výstavy se vždy provádí výběr, vystaveny mohou být jen některé z nich.

Velké množství dokumentů je také v soukromých rukách, například sběratelů nebo rodin bývalých zaměstnanců. Z této kategorie jsou i v úvodu zmíněné dvě písemnosti. Ve skutečnosti jich jsou však stovky z různých období. Můžeme sem připočítat i rozličné doklady osobního charakteru (například potvrzení o zaměstnání). V soukromých rukách jsou také četné trojrozměrné předměty, kterými jsme velice rádi expozici o pivovaru obohatili.

Jsou to zejména pivní lahve, zátky, půllitry, sudy, přepravky, etikety, tácky, reklamy apod. Ačkoliv jsou na výstavě ve velkém množství prezentovány, těžko může kdokoliv předpokládat, že tam jsou všechny, které se dochovaly. Nicméně bych zde rád vyzdvihl spolupráci se soukromými sběrateli, kteří nám potřebné exponáty zapůjčili. V první řadě je to majitel a ředitel pivovaru Karel Janko, dále soukromí sběratelé Petr Pícha, Jiří Beran, Antonín Tichý a další.

Podobným způsobem by se mohl každý bývalý zaměstnanec (včetně někdejších brigádníků, praktikantů apod.) podivovat, že se na výstavě nenašel, byť třeba na fotografii. Uvědomme si, kolik se jen dochovalo z historie pivovaru snímků. Opět bylo logicky možné představit jen některé, vypovídající zejména o stavebních a technologických proměnách podniku.

Výstava bohužel nemůže nikdy být almanachem s výčtem zaměstnanců ani vědeckou monografií o tisíci stranách, jejímž cílem je zachytit úplně vše, co s pivovarem kdy souviselo. Nicméně doufejme, že se někomu stane téma dějin trutnovského pivovaru tématem badatelským, nejlépe celoživotně. Jistě si to zaslouží. Vždyť pro řadu obyvatel regionu je celoživotní láskou jeho zlatavý produkt.                                                                       Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena