Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 29.09.2016
Přesný čas: 12:07 Svátek: Michal Zítra: Jeroným
českozpívá

NOVÝ SBORNÍK POPISUJE RVAČKU V LIBČI, PŘÍJEZD CÍSAŘE I OSUD ZNIČENÝ POLITIKOU

článek vytvořen 08. 01. 2013, přečetlo si ho 2208 lidí

Trutnov - Když se řekne vlastivědný sborník Krkonoše - Podkrkonoší, většina laiků si představí odbornou publikaci určenou historikům a archivářům. Jenže jubilejní dvacátý díl sborníku, slavnostně pokřtěný minulý týden v Muzeu Podkrkonoší, je zajímavým čtením i pro obyčejné lidi. Obsahuje totiž několik atraktivních kapitol, které popisují dosud neznámé nebo zatím nezveřejněné události.

Nový sborník je k mání v Muzeu Podkrkonoší. Mezi prvními čtenáři byl trutnovský starosta Ivan Adamec

Národnostní incident v Libči roku 1938
Autor Jan Juřena například v jedné z kapitol popisuje národnostní konflikt mezi československými dělníky a německými obyvateli Libče. No, konflikt … napišme rovnou rvačku. Vyprovokovali ji Němci, když se dozvěděli o chystané mezinárodní misi lorda Runcimana. „Ta měla zjišťovat, jestli tady Němci nejsou utlačováni. Ti toho ale zneužili a vyprovokovali v Libči incident s dělníky, kteří tam bydleli a stavěli opevnění a pak z toho udělali náležitou propagandu,“ naznačil ředitel muzea Vlastimil Málek.

Návštěva rakouského císaře Františka Josefa I. v Trutnově
Právě šéf muzea je autorem kapitoly o císařově návštěvu v našem městě 2. listopadu 1866. Zachycuje rovněž její souvislosti a domácí i zahraniční ohlas. „Návštěva císaře v Trutnově byla dokonce zmiňována ve významném celorakouském i evropském tisku, např. Die Presse,“ řekl Málek.

Seznam pustých domů v Trutnově z roku 1633
O tom, jak může válka zpustošit domy jinak hezkého města, se zmiňuje historik Václav Horák. Poutavým způsobem a vcelku podrobně zachycuje dopady třicetileté války na město Trutnov, a to dokonce ještě před přímým soubojem s nepřítelem.

Kauza prvního ředitele Českých lnářských textilních závodů Egona Breuera
Smutným, ale nepříliš známým příběhem je osud Egona Breuera. Autor Roman Reil v samostatné kapitole poměrně obsáhle popisuje život a osud známé regionální osobnosti, která byla po únoru 1948 odsouzena ve vykonstruovaném politickém procesu.


Profesor Vladimír Wolf napsal zájemcům do nového sborníku osobní věnování

Těžko byste hledali atraktivnější čtení. A k tomu ještě přičtěte další zajímavé kapitoly: O Františku Petráškovi, zapomenutém průkopníkovi výroby automobilů z Trutnova. Nebo o Trutnovu v 18. Století a zatím relativně málo popsaných událostech té doby. A také o významném církevním představiteli Konrádovi z Trutnova z doby vlády císaře a krále Karla IV. „Je důležité, aby se objevy badatelů a historiků uchovaly pro budoucí generace. Pokud se nikde nepublikují, pak se to zapomeneme. Sborníky jsou cesta a každé dobré muzeum okresního formátu by něco takového mělo vydávat, i když je to finančně a redakčně náročné,“ upřesnil Málek, proč muzeum knihu vydalo.

Jubilejní dvacáté číslo zasvětili životnímu jubileu (70) jednoho ze zakladatelů sborníku a předsedy redakční rady profesora Vladimíra Wolfa (podrobněji o něm čtěte zde). Ten se s výjimkou jedné absence podílel během padesáti let na všech dvaceti sbornících Krkonoše - Podkrkonoší. „Sborník je moje studentské dítě. Založili jsme to jako studenti s našimi učiteli v Olomouci v roce 1963. Pak se to přeneslo sem do Trutnova, když jsem v roce 1965 nastoupil do muzea k řediteli Vašíčkovi,“ upřesnil Wolf. Ani potom ale neměl sborník budoucnost jistou a autoři se kvůli politice dostali do problémů. „Prošlo to jistými peripetie, nesměl jsem publikovat a podobně, ale pak se to nakonec zklidnilo, takže jsme to znovu obnovili. Muzeum v tom úspěšně pokračuje, nesmírně si toho vážím,“ řekl.


Na křtu bylo představeno všech dvacet vydaných sborníků Krkonoše - Podkrkonoší. Jubilejní dvacátý přináší padesát historických studií převážně z Trutnovska a severovýchodních Čech, desítky dalších informací o literatuře

Ani při dvaceti sbornících ale není podle Wolfa vše vybádáno. „Speciálně Trutnovsko: Ví se hodně o počátcích města, o 15. století, o 16. století díky Hüttelově kronice také víme hodně, ale 17. a 18. století je velmi málo probádané. Materiály z té doby jsou totiž těžko čitelné, psané německy nebo latinsky, což přináší velké nároky na badatele,“ přiznal Wolf s tím, že mladá generace historiků radši zpracovává témata z novějších dějin, protože jsou psány česky. „ Od industrializace do současnosti je určitě hodně témat, která je potřeba zpracovat, např. různá ekonomická témata, hospodářské dějiny, bylo by také potřeba se věnovat vývoji spolků, občanské společnosti, něco jsme v tom udělali ale pořád je toho ještě málo,“ dodal Vladimír Wolf.

FOTOGALERIE ZE KŘTU SBORNÍKU ZDE

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena