Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 28.08.2016
Přesný čas: 22:35 Svátek: Augustýn Zítra: Evelína

HAVLOVA AUDIENCE NEBYLA O MNĚ, ŘÍKÁ NĚKDEJŠÍ SKLEPMISTR PIVOVARU JAN ŠPALEK

článek vytvořen 21. 11. 2012, přečetlo si ho 2999 lidí

Trutnov - Nejznámější postavou trutnovského pivovaru je Jan Špalek (69). Někdejší sklepmistr, dnes už v důchodu, je téměř symbolem. V pivovaru působil přes 45 let. Řada zaměstnanců ho považuje za jednoho z největších odborníků, které kdy pivovar měl. Jiní ho naopak mylně považují za opilce z hry Václava Havla Audience.

Proč si lidé myslí, že Havlova Audience je právě o vás?
Byl jsem tehdy asi neznámější osobou v pivovaru. Když se v té době řeklo Špalek, všichni hned věděli, o koho jde. Ve skutečnosti je to ale o někom jiném. O „podstarším“, mém předchůdci, dej mu pánbůh odpočinek. Nebudu ho jmenovat. Byl to takový ustrašený chudák, vypadal jako herec František Husák.

Měla Audience reálný základ?
On si to Havel od začátku upravil k obrazu svému. Přitom tenkrát byl rád, že ho tady někdo zaměstnal. Rozhodně podstarší nechlastal, jako v té Audienci.



A co ona hlášení pro StB, která měl v Audienci sládek psát?
Už se mě na to ptalo spousta lidí. Jestli prý za mnou chodili estébáci, abych žaloval. Ale proč by za mnou chodili? Vždyť to byli normální lidi z obvodu a ty do pivovaru jen chodili chlastat. Na nějakého Havla kašlali, ani ho neznali. Ještě říkali: „Nejlepší bude, když nám to ohřeje tam ten pán s těma fousama, ten to umí dobře“. A ukazovali přitom na Havla. Toho si hlídali Pražáci. Ale já se taky zeptám: Četl jste knihu Moc bezmocných?

Ne. Proč?
Havel tam o mě psal. Je tam o mě jedna kapitola. Teď ji měli číst na úvod Fóra 2000, které se pořádalo v Praze. Jsme zvědavý, co s tím přesně udělali.

Vzpomenete si na vaše začátky v trutnovském pivovaru?
V padesátém sedmém jsem šel do školy, do Plzně. Potom jsem se vrátil do trutnovského pivovaru. Nejdřív jsem se dostal ke klukům do sklepa. Pak jsem šel na spilku, ale nakonec jsem ztvrdnul ve sklepě. Tam byl tehdy šéfem Zdeněk Hrdlička a stáčelo se do dřevěných sudů. Následně jsem dělal podstaršího, mistra výroby. Ta léta v mých začátcích byla úžasná. Když si vzpomenu na tehdy první slavnostní degustaci čtrnáctky v hotelu Varšava, ta veselice co tam byla, to bylo založené na úplně jiném principu, byla jiná atmosféra. Dnes, když uděláte něco pro lidi, tak oni se hloučkují. Ale možná to bylo i tím, že tenkrát se pracovalo i v sobotu. Pamatuju třeba na jednoho holiče z Pilníkova, který pravidelně pod varnou stříhal lidi zadarmo. A měl plno. To kdyby si dneska někdo dovolil, tak ho hned budou pomlouvat, že je zbohatlík nebo že za něj musí jiní dělat.

Kdy zdejší pivo zažilo největší éru slávy?
Těžko říct. Trutnov třeba do roku 1951 neprodával pivo v Krkonoších. Nahoru šel, když se dávalo pivo na Slovensko a do Ruska. To bylo, jestli si vzpomenu, někde v sedmdesátých letech. Ještě předtím, než k nám nastoupil Havel. Měli jsme totiž jednu velkou výhodu. Naši tátové, dědkové postavili velkou varnu. Ta mohla uvařit obrovské množství piva. Defacto byla ve své době předimenzovaná.

Dnes pivovar zažívá jaké období?
Nevím, jsem už pět let v penzi. Když tam zajdu, tak se o takových podrobnostech nebavíme. A na horách bych řekl, že Krakonoš pomalu ustupuje, lidi si tam víc dávají jiná piva. Hospodský tam chtějí točit Plzeň. Trutnov totiž není tak známé pivo. Je sice dobré, ale chuťově nestabilní.

Jak jste prožíval poslední velký požár pivovaru, když vyhořela sladovna?
Já v tu dobu v pivovaru bydlel. Tehdy bouchla prachová komora, celé to bylo dřevěné, takže to rychle chytlo. Tenkrát v roce 1969 se na požární ochranu nedávalo tolik peněz jako dnes. Tehdy žili hasiči v jiných podmínkách a vodu v cisterně neměli jen proto, že by jim zmrzla. Přijeli dobrovolní hasiči, natáhli vodu z řeky, ale už bylo pozdě.

První předpokladem je dobrá voda, že?
Voda na to má velký vliv a záleží i na její tvrdosti. Tady je tvrdá a na to navazují i další věci. Šikovnost lidí. Jeden z mých předchůdců mi radil: nejhorší lidi nech vařit pivo. Když dáš pitomého řemeslníka do sklepa, tak zkazí celé pivo. Ale na varně, když to ještě můžou napravit na spilce a ve sklepě. A měl pravdu. Proto se také ti největší blbci vždycky dávali na varnu.

Předpokládám, že sládek musí ochutnat pivo, které vyrábí?
Měl by. Jinak to bude na jeho práci strašně znát. A taky by měl jít do hospody a zjistit, jak to pivo chutná tam.

Jak se máte dnes?
Jsem spokojený. Nejradši jsem na zahrádce. Chystám se do muzea na výstavu o pivovaru. Půjčím do expozice vyřezávaného Krakonoše.

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

čtěte také: JUBILEUM: TRUTNOVSKÉ PIVO KRAKONOŠ, CHUŤ A ŘÍZ MÁ UŽ 430 LET

HAVLOVA AUDIENCE NEBYLA O MNĚ, ŘÍKÁ NĚKDEJŠÍ SKLEPMISTR PIVOVARU JAN ŠPALEK



© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena