Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 20.01.2019
Přesný čas: 12:42 Svátek: Ilona Zítra: Běla
českozpívá

JUBILEUM: TRUTNOVSKÉ PIVO KRAKONOŠ, CHUŤ A ŘÍZ MÁ UŽ 430 LET

článek vytvořen 20. 11. 2012, přečetlo si ho 5851 lidí

Trutnov - Žádný jiný podnik nepůsobí v Trutnově déle než Pivovar Krakonoš. Plných 430 let je součástí města, přežil časy dobré i špatné. V posledních letech odolal i tlakům velkých pivovarů, a coby menší výrobce se drží dodnes. Základem úspěchu je přírodní chuť a nízká cena vyráběného piva.


V době, kdy se i v pivním průmyslu projevuje globalizace, sjednocují se výrobní postupy a tím i chuť, si trutnovský lahodný mok zachoval svoji typickou hořkou chuť se sytou a trvalou pěnou. „Jako jedni z mála nepoužíváme vůbec žádnou chemii, máme naprosto přírodní pivo. Je nepasterované, pouze mikrobiálně filtrované,“ uvádí ředitel a majitel pivovaru Karel Janko. Výroba bez chemie sice znamená kratší dobu trvanlivosti (zhruba 50 dnů), ale je základem pro jedinečnost nápoje. „Právě kvůli přírodní chuti dnes dost pivovarů přechází k mikrobiální filtraci, protože po pasterizaci pivo nemá vůbec nic. Je prostě mrtvé,“ říká.

Dalším faktorem je tradice. V České republice není mnoho pivovarů, které by se držely osvědčených výrobních postupů nebo vycházely z tradičních surovin. Trutnov na jednu takovou ale spoléhá. „Jsme s budvarem asi jediný pivovar v zemi, který používá hlávkový žatecký chmel. Patří to ke klasické technologii,“ upozorňuje Janko. A další důležitý fakt - pro výrobu používá pivovar vodu z vlastní, osmdesát metrů hluboké studny.



Krakonoš má pět druhů piv - světlou desítku, jedenáctku a dvanáctku, tmavou desítku a čtrnáctistupňové pivo stáčené pouze dvakrát do roka - jako vánoční a velikonoční speciál. Experimenty s míchanými radlery či jinými novinkami v Trutnově neplánují. „O ovocných pivech neuvažujeme. Mám za to, že takové pivo se musí pasterovat. A to nechceme,“ zdůrazňuje ředitel.

Velké pivovary dávají obrovské peníze do marketingu a reklamy. Že by ale někde inzeroval trutnovský Krakonoš, to uvidíte spíš výjimečně. Popravdě, například dvanáctka to snad ani nepotřebuje. Kromě chuti ještě láká téměř bezkonkurenční cenou. „Momentálně máme v republice nejnižší ceny piva. Málokde dnes koupíte v hospodě dvanáctku za šestnáct nebo osmnáct korun jako tady v regionu. Když sem přijedou lidé odkudkoliv, tak jsou překvapení z nízké ceny našeho piva,“ říká Karel Janko. Dvanáctka je přitom největším hitem pivovaru, tvoří až osmdesát procent veškeré produkce. Takovou oblibou dvanáctky se moc pivovarů v zemi pochlubit nemůže. „Sehnali jsme například velké odbytiště na Moravě, v Brně, kde jde na odbyt hlavně jedenáctka. Ale naše místní lokalita, Trutnov a Krkonoše, tady jde hlavně dvanáctka.“



Trendem je momentálně sudové pivo. Prodává se ho víc než lahvového. Přesto jdou ale „lahváče“ v prodeji mírně nahoru. „Za letošní rok máme nárůst v lahvovém pivu asi tři sta hektolitrů. Není to sice moc, ale rozhodně nemáme propad v prodeji lahvového piva,“ upozorňuje Janko.

Mírný nárůst očekává i v celkových číslech. Odmítá, že by v Česku klesala nebo stagnovala spotřeba piva. Je naopak přesvědčený, že malým pivovarům bude produkce trochu stoupat. „Myslím, že tento rok budeme mít asi tři procenta navíc. Minulý rok to byly asi dvě a půl procenta, takže pokles nemáme. V objemu výroby se v posledních deseti letech pohybujeme řádově od osmdesáti do devadesáti tisíc hektolitrů ročně,“ tvrdí Janko. Kapacita pivovaru se v minulosti vyšplhala až na 200 tisíc hektolitrů. „Momentálně můžeme mluvit kolem 120 tisíc hektolitrů při dodržení všech technologických norem,“ říká ředitel pivovaru s 55 zaměstnanci.

Vyloženě špatné období pivovar nezažil. Propad v prodeji ale zaznamenal po roce 1989, kdy se trh začal rychle měnit. „Tam byl propad z toho důvodu, že Krakonoš prodával velké množství cisternového piva, a to převážně do Polska. Ročně od tří do šesti tisíc hektolitrů,“ vzpomíná Janko. Ztrátu se podle něj povedlo dohnat zhruba za pět let.



Po roce 1989 se objevila spousta zájemců o koupi pivovaru. Nejprve asi dvacítka lidí v privatizaci, v poslední době opakovaně projevují zájem velké pivovary z Čech i ze světa. „Není měsíc, aby mě někdo neoslovil. Zatím odmítám prodat,“ hlásí jediný majitel trutnovského pivovaru. A vzpomíná přitom na prezidenta Václava Havla, který v pivovaru v sedmdesátých letech asi osm měsíců pracoval a který se po sametové revoluci zmýlil v odhadu budoucnosti Krakonoše. „Když jsem s ním byl na nějakém jednání, tak mi tvrdil, že chce do trutnovského pivovaru zahraniční kapitál, protože český kapitál to prý není schopen realizovat. Stále to opakoval.“ Trutnov zůstává jedním z mála našich pivovarů, který je výhradně v českých rukách.

Letos slaví pivovar 430 let, ale žádná velkolepá sláva v podobě dne otevřených dveří nebo něčeho podobného se nechystá. Pouze pomůže zapůjčením exponátů s „pivní“ výstavou, která v listopadu začíná v Muzeu Podkrkonoší. A jaká je budoucnost Pivovaru Krakonoš? Těžko předvídat. „Zatím to nevypadá, že by se zavíral. Jsem jediný majitel, prodat ho nehodlám. Syn by to tady po mně měl jednou přebírat,“ dodává Karel Janko.



Karel Janko odpovídá aneb Zeptali jsme se za vás…
Provádíte kontroly po hospodách, zda tam má vaše pivo patřičnou péči?
Zaměstnávám čtyři lidi na čištění potrubí. Minimálně jednou nebo dvakrát měsíčně objíždějí hospody, celý rajón a provádí sanitaci pivního potrubí. Mají na to speciální mašinky a jezdí po regionu stále, celoročně. Snažíme se, aby každá hospoda měla pivní vedení řádně vyčištěné a čištění evidované.

Je pravda, že čím více se piva v hospodě vytočí, tím je lepší?
Pokud je sud s pivem déle jak tři dny naražený, tak už v něm vznikají různé oxidační příchutě. Určitě je pravda, že kde je větší výtoč piva, takže to pivo se častěji vymění a ten sud je tak stále čerstvý.

Je ještě stále v módě dávat nebo půjčovat hospodám vybavení?
Každý odběratel má u nás konto. Z každého hektolitru, který odebere, má nějaký paušál. A z toho paušálu si nabírá od skla, přes ubrusy a trička, prostě skoro všechno. To samé výčepní zařízení. Hospodský to od nás dostává za korunu nájmu, celé výčepní zařízení, které má hodnotu 100 až někdy 200 tisíc. Skoro každá hospoda je od nás vybavená, je jich asi tři sta.



FOTOGALERIE Z PIVOVARU ZDE

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Vilém Fischl

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena