Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 11.12.2016
Přesný čas: 07:04 Svátek: Dana Zítra: Simona

ARCHITEKT KÜHN SPOLUVYTVÁŘEL VZHLED TRUTNOVA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

článek vytvořen 26. 05. 2012, přečetlo si ho 2199 lidí

Trutnov - Jedním z nejvýznamnějších architektů Liberce 20. století byl Ing. arch. prof. Max Kühn, který se narodil 8. října 1877 v Trutnově. Jeho otcem byl známý trutnovský městský stavitel Konrád Kühn (1851–1929) a bratrem Karl Friedrich Kühn (1884–1945), který byl od roku 1935 až do své smrti řádným profesorem architektury na německé brněnské technice. Na sklonku první světové války se také K. F. Kühn dočkal povýšení na technického zemského konzervátora Centrální komise pro České země.
Max Kühn studoval v letech 1894 - 1898 na Vysoké škole technické ve Vídni pod vedením Maxe von Ferstela, u něhož také pracoval v ateliéru. V roce 1903 přešel Kühn z Vídně do Liberce, kde vyjma první světové války, kdy byl jako dělostřelecký důstojník odvelen na frontu, žil až do své smrti. Dlouhé roky zde učil na Státní průmyslové škole. Jako architekt se podílel na realizaci mnoha staveb v severních a severovýchodních Čechách, i v rodném Trutnově.

Bezesporu největší stavbu Kühna v Trutnově představuje budova německé dívčí obecné a měšťanské školy (dnes ZŠ kpt. Jaroše). Nejstarší Kühnův plán školy pochází z roku 1924. Původní návrh počítal oproti konečné realizaci ještě s dalším traktem navazujícím v pravém úhlu na konec tělocvičny, kde měla sídlit obecná a pokračovací (učňovská) škola. Budova měla být rovněž více historizující, na jejích rozích se měly objevit arkýře. Se stavbou se začalo 29. října 1927, kdy byl slavnostně položen základní kámen. Otevření školy proběhlo 1. září 1929.




Dívčí škola nebyla jedinou Kühnovou stavbou v Trutnově. Na Krakonošově náměstí se totiž v prvorepublikovém období podepsal na vzhledu průčelí domu čp. 23. Spolu se svým spolužákem z dob studií ve Vídni Heinrichem Fantou navrhl Max Kühn také rodinné domy pro novou vilovou čtvrť Zahradní město na Kryblici (1913–1914) či pohřební kapli pro továrníka Etricha na hřbitově (před rokem 1909). V rodném městě vyprojektoval Max Kühn rovněž budovu okresního úřadu (dům čp. 169 v Pražské ulici, známý veřejnosti jako bývalá porodnice), dostavěnou roku 1914 a činžovní domy čp. 158 a čp. 166 na Pražské ulici, které navrhl před rokem 1918.

Kühn byl spolu s Fantou také autorem pavilónu trutnovského pivovaru na Výstavě českých Němců v Liberci v roce 1906. Ten stál v blízkosti místní přehrady a patřil ke Kühnovým stavbám, které byly nejvíce ovlivněny probíhající secesí. Známé jsou i další stavby arch. Maxe Kühna v Podkrkonoší. Jedná se o vilu a obchod v Hostinném, vilu ve Stárkově, školu v Choustníkově Hradišti či přestavbu interiéru soukromého domu ve Vrchlabí. V Liberci se podílel na vzhledu několika kostelů.

Asi nejznámějším meziválečným Kühnovým dílem v tomto severočeském městě je objekt Ústavu pro zvelebování živností (1928, dnes budova B Technické univerzity) a palác Adria (1929), který je jedním z nejlepších příkladů funkcionalismu na severu Čech. Max Kühn zemřel 14. června 1944 v Liberci. Dílo ho ovšem přežilo a dodnes je ozdobou nejen Liberce, ale i jeho rodného Trutnova.

Více informací o trutnovském rodákovi Ing. Prof. Maxu Kühnovi lze načerpat z knihy uložené v knihovně Muzea Podkrkonoší, která vyšla v roce 1930 u příležitosti výročí jeho 25leté profesní umělecké činnosti a z diplomové práce Jana Dostalíka o M. Kühnovi z roku 2008, obhájené na Masarykově univerzitě v Brně.


Ondřej Vašata
Muzeum Podkrkonoší

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena