Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 19.04.2014
Přesný čas: 21:34 Svátek: Rostislav Zítra: Marcela

POKER JE HROZNĚ JEDNODUCHÁ HRA, ALE NESMÍRNĚ SLOŽITÁ, TVRDÍ MILAN KOLMAN

článek vytvořen 09. 05. 2012, přečetlo si ho 1759 lidí

Trutnov - Poker. Pro mnoho laiků záhadná hra, pro někoho hazard. Už od roku 2009 působí v Trutnově Atlas Poker Club, který sdružuje nadšence pro tuto karetní hru, kde hraje roli dovednost a štěstí. Předsedou správní rady klubu je Milan Kolman (32). Hráči se pravidelně scházejí v hotelu Patria. „Pravidla se dají naučit za deset minut, ale naučit se pořádně hrát trvá strašně dlouho,“ tvrdí Kolman.
Do jaké míry je důležitá tak zvaná poker face? Není to jen licence některých filmů?
V hře je několik hodně důležitých aspektů. Jedním z nich, který se nedá pominout, je poker face. Nejdřív musí hráč poker dobře znát a musí umět dobře počítat. Tak zvané čtení lidí je ale při hře hodně důležité. Je nutné poznat, zda protihráč lže, nebo ne, jestli je silný, nebo není. Poker face je pro vás obrana, ale zároveň ji musíte znát, abyste na soupeři tu jeho dokázal prohlédnout. Poker face tedy znamená nedat najevo soupeři vůbec nic.

O pokeru je dost filmů. Slavná je pokerová scéna ve vlaku z filmu Podraz nebo snímek Stuey, což je autobiografie slavného amerického profesionálního hráče pokeru Stu Ungara. Co na ně říkáte?
Výborný film jsou také Hráči s Mattem Damonem, což je kultovní klasika. Tam je nádherně vysvětlené, jak poker funguje, a opravdu je to realita, kterou každý z nás už zažil. Ten považuji za nejlepší.



Co je vlastně hra poker?
Je to hlavně matematika. Nebojím se to přirovnat k šachům. Hráč musí mít znalosti a musí být stále v plusu.

Kolik procent při hře tvoří dovednost, taktika, talent, štěstí…?
V pokeru, pokud to člověk umí na špičkové úrovni, hraje štěstí maximálně třicetiprocentní roli. Dovednost a umění je sedmdesát procent.

Je těžké se naučit základům této karetní hry?
Moje heslo je, že poker je hrozně jednoduchá hra, ale nesmírně složitá. Pravidla se dají naučit za deset minut, ale naučit se pořádně hrát trvá strašně dlouho.

Co musí začátečník udělat na startovní čáře?
Určitě bych se nebál přijít na nějaký turnaj do klubu a vyčlenit si částku peněz, která mě nemůže ohrozit a kterou můžu obětovat. U nás se hraje za dvě za tři stovky a hráč nemůže prohrát víc. Nelze prohrát víc, než je na stole. A pak už nezbývá, než se do toho pustit. Možná je na začátku také důležité jen sledovat hráče při hře a udělat si o ní nějaký obrázek. Ale úplně nejjednodušší je začít na internetu, kde jsou veškerá pravidla nebo instruktážní videa.



Uspořádáte pokerovou školu. Jak bude probíhat výuka?
Bude o pokeru od A do Z. V první lekci se zájemci seznámí s pokerem a jeho historií. Potom budou následovat další lekce, kde budou zahrnuty všechny aspekty pokeru. Zahájení pro veřejnost by mělo být ve středu 9. května od 18.30 hodin v trutnovském hotelu Patria.

Hra má spoustu různých variací. Jak se v nich lze zorientovat?
To, co hrajeme my a co je teď v Evropě nejvíce rozšířené, je hra Texas Hold'em No Limit. Tato hra je naprosto bezpečná a je vyloučeno, aby při ní někdo jakkoli švindloval. Karty rozdává dealer a hráči hrají výhradně proti sobě. Je to transparentní. Je to ale pestré, máme čtyři varianty této hry. Každá se hraje trochu jinak.

Poker provází slang. O co jde?
Jsou to převzatá slova z angličtiny. Je to spousta výrazů, ale skoro vůbec se nepoužívají. V praxi stačí tak osm až deset slov.

Součástí je i pokerová etika. Je pro vás při hře něco nepřípustné?
Pro mě je nepřípustné, když se mně někdo při hře směje. S někým prohraju a on se mi vysměje nebo ironicky poděkuje. To mě úplně ničí. Myslím, že to k pokeru nepatří. Bohužel za to nemůže být žádný postih. Ten je pouze za hrubé porušení herního řádu.



Laiky bývá někdy poker vnímán jako hazard.
Naprosto nesouhlasím, je to úplný nesmysl a s hazardem to nemá nic společného. Takové vnímání lidí je dané různými filmy, kde falešný hráč vyhrál a ten poražený ho zastřelil. Nemůže to být hazard už proto, že můžu hru ovlivnit. Hazard je to, že vsadím peníze a pak pasivně čekám na výsledek.

V souvislosti s pokerem se hodně mluví o novele poslance Jana Farského, která se pokusila zakázat karetní turnaje mimo zdi kasina. Co si o tom myslíte?
Nejdříve jsme si mysleli, že si někdo dělá srandu. To je neskutečné, co si někdo může dovolit. V současné době Farského novela bohužel platí. V širokém okolí je dovoleno hrát poker pouze v Trutnově, ve Vrchlabí a v Úpici. Kdo to ale zkusí někde v baru, tak se vystavuje riziku, že zaplatí pokutu za provozování nelegální sázkové hry. My to máme tak, že jsme se spojili s Českou asociací pokeru, stali jsme se její součástí a máme smlouvu na to, že jsme herním místem asociace. Ta 1. ledna letošního roku vyvolala turnaj, který se hrál za korunu, a zavolala na sebe finanční úřad. Přišli úředníci i s policií a sepsali to. Nyní probíhá správní řízení a teď se čeká na soud. Bude se muset rozhodnout, jestli je poker dovednostní hra nebo hazard. My chceme u soudu dokázat, že to hazard není.

Odkdy se datuje hraní pokeru v Trutnově?
Myslím si, že nikde žádná herna, kde by se poker hrál, nebyla. Domnívám se, že jsme byli první, kdo s tím začali, a to bylo na jaře 2009.
 
Kolik má váš klub hráčů?
S Trutnovem a Úpicí to bude celkem 150 lidí, kteří k nám přišli hrát v průběhu pěti měsíců. Členů, kteří finančně přispívají, máme asi třicet.



Na jaké úrovni hrajete?
Záleží na tom, o kolik peněz se hraje. My hrajeme v pondělí, kdy chodí většinou začátečníci, kteří hrají o nejméně peněz. Ve čtvrtek hrají pokročilejší za o něco víc. V sobotu je ta úroveň nejvyšší a hraje se o nejvíce peněz.

Klub se účastní turnajů. Jakých?
Hrajeme svoji ligu, která trvá pět měsíců. Potom máme freeroll, což je hra zadarmo, do které dává klub peníze pro ty, kteří chodí hrát nejčastěji. Občas děláme kvalifikace na Českou pokerovou tour, která je nejvyšší českou soutěží. Dokonce už máme jednoho vítěze. V roce 2010 to vyhrál jeden člověk z Úpice, který byl teprve na třetím turnaji v životě.

Kdo je váš nejlepší hráč?
Řekl bych, že Shorty z Trutnova. Ten je hodně dobrý. Jezdí na větší turnaje.

Jak vnímají hráče pokeru jejich přítelkyně a manželky?
Pro pokerového hráče mají peníze úplně jinou hodnotu. Je to prostředek ke hře. Je tedy dobré mít peníze stranou. Manželky a přítelkyně musí být tolerantní. Musíte jim ukázat, že to umíte hrát. Jakmile to neumíte a jenom utrácíte peníze, tak je to neperspektivní. Pokud ten hráč neohrožuje rodinný rozpočet, tak to myslím manželky skousnou.


 
Kdy jste ho začal hrát vy a proč?

Poprvé jsem s pokerem začal koketovat někdy před sedmi lety s kolegy v práci. Hráli jsme o drobné a mezi sebou. Moc jsme to neuměli. Vážně jsem s tím začal v roce 2008, kdy mě kolega přesvědčil, že se na on-line dají vydělat slušné peníze. To trvalo asi tři měsíce. Pak se to rozjelo.

Byl začátek těžký?
Začátky jsou vždycky těžké. Jsou chvíle, kdy pomáhá štěstí a všechno vychází. Pak ale přišlo období, kdy jsem prohrával všechno. To bylo totálně demoralizující. To je ale ono, protože je potřeba stále držet svůj standard a snažit se na tyto věci nemyslet.

Je poker vášeň?
Ze začátku jo, ale pak je to práce.

Hrajete ho každý den?
Byly časy, kdy jsem hrál opravdu každý den. Teď hraji jen na živo, ale každý den ne.


 
Jaký je rozdíl mezi on-line a živým turnajem?
Při on-line hře sedíte doma, hráče nevidíte a musíte skvěle zvládat matematiku. Je to věc předpokladu a čekání na dobrou kartu. U živé hry máte přímo u stolu protivníka. V tom je velký rozdíl. Tam nastupuje intuice, zda protivník blafuje, snažíte se rozpoznat jeho gesta a nedat nic znát na sobě.

Čeho byste chtěl dosáhnout?
Budu se snažit zvládnout limity, které mám a postoupit na vyšší úroveň. Hlavní metou je asi Česká pokerová tour. To bude ale určitě nějakou dobu trvat. Mám ještě rezervy.

Jste v plusu?
Zatím jo. U on-line to vidíte. U živé hry si to musíte hlídat sám.

V pokeru na vysoké úrovni jsou velké peníze. Co říkáte na úspěch Martina Stazska, který nedávno na turnaji v Las Vegas získal za druhé místo 98 miliónů korun?
Škoda, že nevyhrál. Tam hrálo roli strašně moc faktorů, které hru rozhodnou. Je ale velký úspěch, že to dotáhl tak daleko.



Jak by podle vás měl vypadat pokerový hráč?
Musí mít obrovskou disciplínu. Neměl by se pouštět do her nad svoje schopnosti. Dobré je být flegmatik, kterého nic nerozhodí, nebo by se měl umět dobře ovládat. To pomůže ve vypjatých situacích, když se třeba nedaří. Neurotici mají smůlu, ale zase se s nimi docela dobře hraje.

MILAN KOLMAN

- narodil se 2. listopadu 1979 ve Dvoře Králové nad Labem
- předseda správní rady Atlas Poker Clubu
- vyučil se kuchařem, nyní pracuje v armádě
- pokeru se věnuje aktivně od roku 2008
- je ženatý, má dvě děti
- žije v Trutnově

FOTOGALERIE ZDE

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena