Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 10.07.2020
Přesný čas: 17:27 Svátek: Libuše Zítra: Olga

NEJVĚTŠÍ VRCHLABÁK PAVEL WONKA BYL POSLEDNÍ OBĚTÍ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU

článek vytvořen 17. 11. 2011, přečetlo si ho 4263 lidí

Trutnov - Už dvaadvacet let uplynulo od sametové revoluce a pádu komunistického režimu. Přestože se historická událost každoročně připomíná mnoha akcemi, Trutnovinky se letos rozhodly poukázat na tragický osud Pavel Wonky (1953 -1988) z Vrchlabí, bojovníka za lidská práva v komunistickém Československu, který byl i poslední obětí zločinného systému.

Wonka byl posledním tak zvaným vězněm svědomí, který zemřel za mřížemi, kam byl poslán za své politické názory. Až mnohem později se mu dostalo uznání. V roce 2003 se dočkal pamětní desky, která je umístěna na budově Krajského úřadu v Hradci Králové. V lednu 2006 byl v anketě měsíčníku Pulsující Vrchlabí zvolen za „Největšího Vrchlabáka“. Letos 25. listopadu byl dokonce jmenován in memoriam Čestným občanem města Hradce Králové. „Čestné občanství bylo uděleno za jeho přínos ke svobodě,“ říká bratr Pavla Wonky Jiří. Je to podle něj s velkým zpožděním. „Je to ale lepší než nic,“ říká se zadostiučiněním. Je to přitom právě on, kdo od listopadu 1989 usiluje i o potrestání viníků bratrovi smrti.


Jiří Wonka ukazuje čestné občanství Hradce Králové jeho bratra Pavla (vlevo na snímku).

To, že za smrt Pavla Wonky nebyl dosud nikdo potrestán, zůstává smutnou skutečností. K vypořádání se s minulostí však nedošlo podle Jiřího Wonky ani v případě trestních stíhání a soudních procesů. Nad bratrem i nad ním osobně, bylo vyneseno celkem 14 rozsudků. Vše bylo sice nakonec zrušeno, ale nikdo nenese odpovědnost. A přitom bylo podle mínění Wonky je zřejmé, že rozsudky byly vynášeny z ideologických důvodů. „Tehdy prostě taková praxe byla. Sám vím, že když mě vyhodili z posledního zaměstnání, tak jsem to po revoluci zažaloval. K soudu přišel tehdejší ředitel a řekl, že si ho zavolali na Krajský výbor KSČ do Hradce Králové a řekli, že Wonku, jako signatáře Charty 77, musí vyhodit. Tak to udělal,“ doplnil Wonka.

Hlavní příčinou Pavlovy smrti, mohly být tvrdé podmínky ve vězení. Ale také hladovky, které držel jako protestní, mu mohly podlomit zdraví. Bylo tu však i tvrdé zacházení ze strany bachařů. „Mlátili ho a přivazovali na katr,“ říká bratr zemřelého bojovníka za lidská práva. „Když ho převáželi například z vězení v Minkovicích, tak ho brutálně bili. K tomu všemu existují svědectví,“ tvrdí Wonka.



Taky ho bili a pálili cigaretou. „Jeden z bachařů v Hradci Králové mě zmrzačil na krční páteři,“ popisuje praktiky bachařů a tehdejších policistů, které i on sám okusil na vlastní kůži. Jiří Wonka si proto myslí, že bratr mohl zemřít i na následky bití, nebo dokonce násilnou smrtí. A to přesto, že pitva nic takového neprokázala.

„Když bratr umřel, někdo mu narval na hlavu záchodové prkénko. Viděl jsem posmrtné fotky. A ze svědectví spoluvězňů vím, že bratra často mučili. A taky po něm šlapali. To je doloženo rovněž výsledky šetření Vojenské prokuratury v Českých Budějovicích. Závěr vyšetřování byl ovšem takový, že je to politováníhodné, ale taková byla prý doba,“ dodává Jiří Wonka. Oficiální pitevní zpráva, která zkoumala příčinu smrti Pavla Wonky, však nemluví o násilí a překvapivě ani o vážném zdravotním stavu. Příčinou byla údajně „pouze“ srdeční embolie, kterou mohly navíc podpořit Wonkovy pravidelné protestní hladovky.

Trnem v oku Jiřímu Wonkovi je po léta JUDr. Josef Doležal, který dnes v Trutnově vykonává advokátskou praxi a je vyhledávaným trestním právníkem. „V roce 1982, jako tehdejší prokurátor vzal do vazby mého bratra, a to za údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v závodě Mileta Hořice. Hlavním důvodem byla ale Pavlova neohrožená kritika práce justice a prokuratury,“ myslí si Jiří Wonka. Příslušníci vrchlabské Veřejné bezpečnosti (VB) tehdy podle něj bratra vodili po Vrchlabí v poutech. A to proto, aby lidé viděli, jak vypadá „Advokát chudých“, jak tehdy Pavlu Wonkovi lidé za jeho neohrožené jednání a kritiku systému říkali. „A nejhorší bylo, že se na to musela dívat i maminka,“ vzpomíná Jiří Wonka.


Jiří Wonka je rozčarován z toho, že za smrt jeho bratra Pavla nebyl dosud nikdo potrestán.

Po pěti měsících vazby, byl ale Pavel na zákrok Generální prokuratury ČSR propuštěn. „Došli totiž k závěru, že výsledky vyšetřování neopravňují k trestnímu stíhání. Pan Doležal však pokračoval a zahajoval další stíhání. Bratr byl jeho vinou dokonce odsouzen i za vniknutí do vlastního bytu,“ dodal. JUDr. Josef Doležal rozhovor na toto téma odmítl. „Nechci a nebudu se vyjadřovat k tak starým záležitostem. Rozhodně ne. A pokud jde o nějaké účelové jednání z mojí strany, tak to rozhodně vylučuji,“ uzavřel Doležal.

Podle Jiřího Wonky Generální prokuratura ČR po roce 1989 stíhání bratra kvůli Miletě přezkoumala a zjistila porušení zákona. A Nejvyšší soud zrušil celý rozsudek, a to jako nezákonný. „Mně vadí, že JUDr. Doležal může dál vykonávat soukromou advokátní praxi. V právním státě by měl být postaven před soud za své zločiny a byla by mu odebrána licence. Už i za komunismu existoval paragraf zneužívání pravomoci veřejného činitele,“ nebere si servítky rozlobený Wonka.

Doležal však není sám, kdo je terčem jeho kritiky. Přímo se smrtí jeho bratra je podle názoru Jiřího Wonky spojena soudkyně Marcela Horvátová. Žena, která tehdy i dnes působila na trutnovském okresním soudě, totiž 20. dubna 1988 poslala Pavla Wonku za mříže. A on tam za pouhých šest dnů zemřel. Jiří Wonka je přesvědčen, že soudkyně vědomě poslala vážně nemocného člověka, který nemohl ani chodit, do otřesných podmínek vězení. A tím vlastně podepsala i jeho úmrtní list. A volá po jejím potrestání. „Jiří Wonka si stále myslí, že smrt jeho bratra mám na svědomí. Ale není to pravda. Mou vinu vyloučila i nezávislá parlamentní komise, která případ vyšetřovala,“ řekla mimo jiné v rozhovoru pro Trutnovinky.cz soudkyně Marcela Horvátová.

Členkou Parlamentní vyšetřovací komise ČNR k vyšetření okolností smrti Pavla Wonky byla i signatářka Charty 77 Petruška Šustrová. Ta však k výsledku šetření komise nemá důvěru. „Komise zasedala na počátku roku 1990 a pracovala s informací, že Pavel Wonka v době soudu nemohl chodit, nemohl mluvit, jen šeptal,“ říká Petruška Šustrová. „K tomu byli předvoláváni různí lidé, včetně soudkyně Horvátové a jednoho z lékařů, jmenoval se tuším Radim Pek, který tehdy jeho stav vyšetřoval. A ten nám tvrdil, že u soudu mohl Wonka svoje problémy předstírat.

To, že byl simulant, tvrdila i soudkyně Horvátová. „Já to ale odmítám přijmout. Jsem sice laik, to ano. Ale jestliže mladý pětatřicetiletý člověk je v době soudu podle tvrzení lékaře zdravý a v pořádku a za šest dnů zemře, tak je tady něco špatně. V komisi byli bohužel i lidé, ze kterých jsem měla pocit, že se snaží řadu věcí ututlat. A často jsem odcházela z jednání značně znechucená. To byl i důvod, proč jsem po čase do komise přestala chodit. Neplnila podle mne účel, ke kterému byla zřízená,“ dodala Šustrová.

ČTĚTE TAKÉ:
JÁ WONKU NEZABILA, TVRDÍ TRUTNOVSKÁ SOUDKYNĚ MARCELA HORVÁTOVÁ 

BYL POSLEDNÍM VĚZNĚM, KTERÝ ZEMŘEL PRO SVÉ NÁZORY, ŘÍKÁ MIROSLAV PETR

Text a foto: Jiří Máslo

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena