Chtěl jsem radikálně změnit svůj dosavadní život a tak nějak dělat i něco se svou fyzičkou a běhání mě napadlo jako první. Velmi mě to chytlo. Teď už nadšení postupně opadá, ale stále mám běh velmi rád.
Proč ses připojil do tréninkové skupiny Trutnov běží na Prahu?
Byl jsem osloven. Přišlo mi to jako dobrý nápad a rád provozuji skupinové aktivity.
Jak vypadala tvoje příprava? Kolik času běhání věnuješ a jak ti to jde zvládat s běžnou prací?
Moje příprava měla tři fáze. V první fázi na podzim jsem se snažil dodržovat plán a byl jsem na tom relativně dobře. Pak ale přišlo líné zimní období, kdy jsem dva měsíce vypustil a nedělal nic. Teď se to snažím nějak dohnat a postupně zjišťuji, že to moc nejde, tak uvidíme.
|
Vojtěch Králíček |
Podporují mě, během se i uklidňuji, takže trénink, když už k němu dojde, působí blahodárně na celou rodinu.
Je něco, co ti na běhání vadí?
Pocit, když se několik týdnů zanedbá trénink a člověk má místo nohou dva betonové sloupy. To mi dost vadí a teď se s tím často setkávám.
Čeho bys chtěl na půlmaratonu dosáhnout?
Chtěl bych se dostat časem pod 1 hodinu a 25 minut, ale nevím. Vychází to něco kolem 4 minut na kilometr, což už je celkem fofr, tak uvidíme.
Do startu zbývá 7 dní. Jak se cítíš? Máš natrénováno?
Cítím se dobře, natrénováno nemám, ale i proto se teším, jak se s tím poperu.
Co bude dál, až to v Praze odběhneš?
V první řadě doufám, že to s kolegy ze skupiny patřičně spláchneme, ideálně u mě v restauraci. A pak asi odpočinek a další půlmaratóny, přemýšlím o Karlových Varech a Olomouci. Ale nevím, je toho všeho teď nějak moc, tak se uvidí po doběhu do cíle.
Michal Bogáň
Trutnovinky.cz
foto: Miloš Šálek
