„Fotit jsem začal až na vysoké škole veterinární. Později se mi splnil můj velký sen navštívit Afriku. První cesta vedla do Keni, kde jsem začal s focením experimentovat, aby tam byl příběh ze života zvířat. Pak se to změnilo ve vášeň,“ řekl dvorský veterinář a fotograf Pavlačík. Podle jeho kolegy Rostislava Stacha se ukázala jako správná volba, že se Pavlačík dal na fotografickou dráhu.



„Určitě nešlápl vedle a na těch fotkách je to vidět. Má cit, dobré oko a štěstí na záběr. Fotografování přírody a zvířat je velmi náročné téma. Autor musí mít vztah k přírodě, mít rád zvířata, vědět, kam za nimi jít, a to všechno Lukáš má včetně ohromné trpělivosti,“ nechal se slyšet Stach. A právě trpělivost při focení divoké zvěře považuje fotograf za klíčovou vlastnost. „Je určitě nejdůležitější,“ uvedl.



Pavlačíkovy snímky nejsou jen pouhých zachycením zvěře v jejich domovském a přirozeném prostředí. Jsou hlavně zaměřené na příběh, který vypovídá o životě a počínání jednotlivých, na fotografiích zachycených divokých zvířat. „Lukáš pracuje s příběhem, jeho fotky něco říkají. Je to náročné na čas a on toho času nelituje. Ty fotky mluví samy za sebe,“ poznamenal při vernisáži další z Pavlačíkových fotografických kamarádů Václav Šilha.



Autor snímků preferuje focení divokých zvířat, která se snaží zachytit při jejich přirozeném chování bez toho, aby o jeho přítomnosti zvířata věděla. „Přijít nezpozorován, fotografovat nezpozorován a odejít nezpozorován,“ tak zní Pavlačíkovo krédo. Podle něj je někdy lepší nefotit, jen tiše sedět a užívat si vzácného okamžiku, než kvůli jednomu snímku zbytečně zvíře vyplašit. Výstava v Domě tisku potrvá do 13. června.

FOTOGALERIE ZDE

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz