Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 16.12.2018
Přesný čas: 09:25 Svátek: Albína Zítra: Daniel

SLÁVA A KONEC TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V TRUTNOVĚ ANEB OD PROSPERITY K ÚPADKU

článek vytvořen 18. 03. 2014, přečetlo si ho 2805 lidí

Trutnov - Začátek textilní slávy města Trutnova sahá zhruba do poloviny 19. století. Ještě předtím to bylo velice provinční a bezvýznamné sídlo. V roce 1850 v něm žilo pouhých 2804 obyvatel. V okolí byla větší města, jako například Vrchlabí, Broumov a další. To se však mělo brzy zásadně změnit.
Když v roce 1836 otevřel zbohatlý obchodník Johann Faltis v Mladých Bukách první mechanickou přádelnu lnu v celých Čechách a tentýž podnikatel přímo v Trutnově v 60. letech 19. století postavil největší přádelnu lnu na celém evropském kontinentu, přilákalo to do města další tisíce lidí. Už v roce 1880 žilo ve městě 11 253 a v roce 1910 to bylo více než 16 tisíc lidí. „Takový raketový nárůst obyvatel nemělo za 60 let žádné město v severovýchodních Čechách,“ řekl Ondřej Vašata, zástupce ředitele Muzea Podkrkonoší.



Významným podnikatelem v tomto oboru v Trutnově byl i Alois Haase. V roce 1847 uvedl do provozu mechanickou přádelnu lnu v Poříčí a v roce 1852 založil druhou přádelnu. V průběhu 19. století vznikaly na Trutnovsku další a další přádelny. V této souvislosti je třeba zmínit podnikatele, švagry Františka Klugeho a Josefa Etricha. V roce 1850 zakoupili Dolní mlýn i s pozemky a vodním právem v Horním Starém Městě. V roce 1852 zde dali do provozu mechanickou přádelnu lnu.

„Trutnov měl dobrou polohu a mohl využívat vodní zdroje. Byly zde také ideální podmínky pro pěstování lnu. Kromě toho bylo k dispozici uhlí, které se dopravovalo do zakládaných textilních továren z nedalekých dolů,“ pokračuje Vašata. Díky šikovným podnikatelským rodinám a dobrým podmínkám pro podnikání v textilu byl Trutnov naprosto výjimečný. Přestože historie připravila i tomuto typu podnikání řadu problémů, textilní podniky přežívaly. „Problémy nastaly už v roce 1873, kdy byla první velká světová hospodářská krize. Samozřejmě i obě světové války prosperitě moc nepomáhaly a vyrábělo se hlavně pro potřeby armády,“ upozornil ředitel muzea Vlastimil Málek.



Po druhé světové válce a odsunu Němců část německých specialistů ve zdejším textilním průmyslu zůstala, aby byl schopen nového startu. Došlo ke znárodnění podniků a byly založeny České lnářské textilní závody Trutnov. V roce 1949 vznikl národní podnik Texlen. „Vyrábělo se vysoce kvalitní zboží, o které byl velký zájem na západních trzích. V drtivé části se vyváželo hlavně do Spojených států amerických, do Kanady a do západní Evropy. Menší část do Sovětského svazu,“ prozradil Málek.

Závodů Texlen bylo v Trutnově a okolí třicet. Každý měl svého podnikového ředitele. Nad ním byl ředitel celého podniku, který sídlil v Trutnově v Horské ulici. Ten měl ještě svého nadřízeného. Kromě toho v Adršpachu, v České Metuji a ve Stárkově byly učňovské závody, kde se učili budoucí tkalci a přadláci. V roce 1971 zaměstnával celý národní podnik Texlen Trutnov 6500 lidí, z nichž bylo 70 procent žen.



„Dnes se často mluví o tom, že za socialismu nebyly textilní výrobky Texlenu konkurence schopné se západními zeměmi. Je třeba říci, že sortiment Texlenu byl velký a část šla na export nejen do západní Evropy, ale také třeba do Austrálie, Velké Británie či na Nový Zéland. Bylo to velmi žádané zboží. Sovětský svaz měl zase zájem o plachty na tanky. Ziskem deviz se investovalo do moderního zařízení, které bylo dovezeno například ze Švýcarska nebo západního Německa, část strojů ze Sovětského svazu,“ doplnil Vašata.

Zlatá léta textilního průmyslu trvala do 70. a 80. let. V 90. letech se ještě Texleny držely, ale už se blížil soumrak textilního průmyslu v Trutnově a okolí. K 28. únoru 1991 zanikl státní podnik Texlen Trutnov. Došlo k jeho privatizaci a přeměně na akciovou společnost. V roce 2007 Texlen nebyl nadále schopný konkurovat levným textilním výrobkům z Asie a nedokázal reagovat na rostoucí ceny energií a sílící kurz koruny. Řešení viděla firma ve vstupu strategicky silného partnera nebo v restrukturalizaci podniku spojenou s uzavíráním některých provozů a masivním propouštěním. Bohužel potenciální investor se nenašel. Firma skončila v insolvenci a sama se poslala do konkurzu. Smutnou tečkou pak byla demolice budov tohoto podniku v Trutnově a okolí.

FOTOGALERIE ZDE

Hynek Šnajdar
Trutnovinky.cz
Foto: Státní okresní archiv, Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena