„Na polské straně není v zimním období jelení zvěř uzavírána do přezimovacích obůrek tak jako v KRNAP, proto na podzim migruje za potravou do podhůří a na jaře zpět do hor. Část zvěře, jak z polské, tak z české strany, však přechází na druhou stranu pohoří, kde ovlivňuje početnost tamní populace a tím i negativní působení na tamní lesní ekosystémy. Objektivní informace o přeshraniční migraci vysoké zvěře jsou proto zásadním předpokladem pro optimální a koordinovaný management zvěře v obou sousedících národních parcích tak, aby byly minimalizovány působené škody,“ vysvětluje náměstek ředitele, vedoucí Odboru péče o národní park, Otakar Schwarz.
V Krkonošském národním parku žije 635 kusů jelení zvěře a chybí zde velcí predátoři, kteří by mohli ovlivňovat její stavy přirozeným způsobem. Přesné údaje o pohybu a chování zvířat lze získat pomocí tzv. telemetrie, tj. jejich sledováním na dálku. Její princip spočívá v umístění přístroje, zaznamenávajícího v pravidelných intervalech geografickou polohu a případně i další parametry, na tělo sledovaného zvířete. Získaná data jsou automaticky odesílána do počítače.
Pro nasazení obojků je nutné zvířata individuálně imobilizovat pomocí narkotizační střely. V Krkonoších bude v příštích měsících obojek nosit 50 jelenů a laní a to jak z české strany, tak z polské. Obojky jsou vybaveny zařízením pro dálkové rozepínání (drop off), takže ochránci přírody nemusí jeleny po dvou letech životnosti baterie znovu uspávat.
(pac, tz-rad)
Trutnovinky.cz
Foto: Radek Drahný
