Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 13.08.2022
Přesný čas: 13:30 Svátek: Alena Zítra: Alan a Sylva

NECHTĚLO SE MI, ŘEKL BIEGL K NÁVRATU MEZI TYČE. ALE PAK SLAVIL PRVNÍ TITUL

článek vytvořen 05. 03. 2014, přečetlo si ho 1550 lidí

Trutnov - Před čtrnácti lety, kdy mu bylo třicet, se stal na Slovensku se Slovanem Bratislava mistrem extraligy. V naší nejvyšší soutěži si na vítěznou trofej nesáhl. Hokejový brankář Radovan Biegl dosáhl dvakrát na stříbro a jednou na bronz. První český titul v kariéře mu tak hokejový život přihrál do cesty až letos - v krajské lize v Trutnově. „I když je to jen prales, má to svoje kouzlo,“ usmál se veterán z branky, do které ve finálové sérii s Náchodem pustil jen jediný gól.
Radovane, bolely vás hodně nohy po finálové sérii?
Kdyby jenom po finálové sérii… Bolely. Moc. Ale byla to taková bolest, která souvisí s úlevou, s radostí z dobře odvedené práce, a že člověk přispěl k tomu cíli, který jsme měli a který se nám loni nepovedl splnit. Na druhou stranu ale ještě máme před sebou dlouhou cestu.



V podstatě celou sezonu jste nechytal a najednou jste se v play-off objevil v brance. Jak to?

Je to jednoduché. S koncem roku 2013 u nás skončil Michal Vích, a tak jediné možné řešení, které se nabízelo, bylo, že zase začnu chytat. Samozřejmě chvíli to trvalo, než jsem se do toho dostal. Musel jsem potrénovat. Není to vůbec žádná legrace postavit se mezi ty tyče. Už nejsem nejmladší.

Chtělo se vám?
Nechtělo. Když jsme do klubu angažovali Michala s Pavlem (Škopem), už jsem si myslel, že to na sebe nebudu muset oblíknout. Navíc trénuju juniory, takže v podstatě za těch čtyři nebo pět měsíců, co trvá sezona, jestli jsem měl maximálně deset dní úplně volno, že jsem nic nemusel. Jsem opravdu vytížený a unavený. Nechtělo se mi. Myslel jsem si, že ti dva to zvládnou, bohužel Michal nás opustil. Tím krokem mě strašně zklamal. Nechtěl jsem v tom kluky nechat a řekl jsem jim, že udělám všechno pro to, aby to, co se loni nepovedlo, se letos povedlo.



A povedlo se. Jak jste viděl finále s Náchodem?
Myslím, že vítězství nad Náchodem mnoho lidí docení až s odstupem času. Ne náhodou Náchod vyhrál základní část. Včetně Filipa Luňáka v brance tam mají osm hráčů, kteří ještě loni hráli první ligu za Hradec. To je obrovská síla. Můžu říct, že minimálně čtyři třetiny byl Náchod lepší. Já jsem nesmírně šťastný, že letos se mi finálová série, co se týká mého výkonu, podařila mnohem více než loňská. Je to pro mě obrovská úleva a takové zadostiučinění. Byl jsem rád i za to, že jsme finále zvládli na dva zápasy a mohl jsem se pak věnovat juniorům a nemusel jsem hledat náhradní řešení, kdo s nimi pojede v pátek na zápas do Přerova. Už nemám na starosti jen chytání. Kdyby jo, byla by to paráda, ale mám zodpovědnost za víc lidí i věcí.



Jak si juniorka HC Krkonoše v letošní sezoně stojí?

Poprvé se tady podařilo postoupit do fáze soutěže, kdy se hraje o postup do extraligy, což samo o sobě byl obrovský úspěch. Teď už jsou samozřejmě soupeři kvalitní, trénují pohromadě čtyřikrát pětkrát týdně, zatímco my trénujeme jednou. Já jsem na ty kluky hrdý. I když jedeme na zápas a máme jen deset hráčů, a byť prohrajeme, tak ti kluci tam odevzdají maximum. Baví je to a pro mě je to známka toho, že ta spolupráce asi k něčemu je.

Navíc někteří pravidelně nastupují za áčko, což vás jako trenéra musí těšit, že?

To je právě to, proč mě s nimi baví pracovat. Je to takové ovoce té práce, že se neztratí ani v áčku. Roman Janoušek, Martin Kozák, Lukáš Junek, David Smékal, David Vacek. Ti kluci, pokud na sobě budou pracovat, mají dveře otevřené. A teď jde jenom o to, abychom se dostali do druhé ligy a oni měli opravdu nějakou perspektivu kvalitní soutěže. Tím by určitě získali další chuť na sobě pracovat a zdokonalovat se.

Michal Bogáň
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena