Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 26.05.2016
Přesný čas: 22:21 Svátek: Filip Zítra: Valdemar

KONEČNĚ PŘEDVÉST VÝSLEDEK, PŘEJE SI OLYMPIONIČKA EVA VRABCOVÁ-NÝVLTOVÁ

článek vytvořen 07. 02. 2014, přečetlo si ho 3493 lidí

Trutnov - Jaký sportovec o sobě může říct, že už třikrát startoval na olympijských hrách? Zajisté někdo takový, kdo je úspěšný, má talent, oddaný sportu, dříč v tréninku. Výborná vizitka pro Trutnov je, že i tady jeden takový vyrostl. Vlastně jedna. Až se na konci února vrátí domů běžkyně na lyžích Eva Vrabcová-Nývltová, která včera oslavila 28. narozeniny, připíše si do životopisu k účasti v závodech pod pěti kruhy v Turíně (2006) a ve Vancouveru (2010) svou třetí olympijskou kapitolu: Soči 2014.
Evo, čeká tě třetí olympiáda…
No, už jsem stará. (smích)

V sedmadvaceti letech?

Když se řekne třetí olympiáda, tak už asi člověk má něco za sebou.

Jak to vnímáš, že se objevíš potřetí na tomto sportovním svátku?
Já bych tam konečně chtěla předvést nějaký výsledek. První olympiáda byla opravdu, jak se říká, na zkušenou. Na druhé už jsem chtěla závodit pořádně, ale bohužel v Kanadě ta forma vůbec nebyla. Doufám, že teď si to vynahradím.

Když jsi olympiádu sledovala jako malá a pak začala lyžovat, napadlo tě někdy, že se tam podíváš?
Když mi prý byly čtyři roky a dívali jsme se doma na moji první zimní olympiádu, řekla jsem, že tam jednou pojedu. Jet na olympiádu byl pro mě vždy úplně takový ten top cíl, za kterým jsem si šla. Nikdy jsem si nedovedla představit, že bych měla mít medaili, ale mě hnala dopředu jen ta vidina účasti. Proto se trénovalo, proto se dělalo všechno, abych se tam jednou dostala. Když samozřejmě pominu lásku ke sportu. Je to nejvíc, co se sportovci může podařit.

A ty jsi to poprvé zvládla už ve dvaceti.

V Turíně to bylo spíš za odměnu, jela jsem tam na základě medailí z juniorského mistrovství světa.

Užila sis to?
Byly to úžasný zážitky. Třeba zahájení bylo neopakovatelné. Mrzí mě, že ve Vancouveru a ani teď v Soči u toho nebudu, protože hned pak závodím. Nemůžu si dovolit někam cestovat a riskovat, že nastydnu. Když se tam holky před čtyřmi lety vydaly, celou olympiádu pak marodily. Na druhou stranu jsem v Turíně zažila i zklamání, protože jsem bydlela v pokoji, který neměl okna. Bez televize, takže o ostatních sportech jsem nevěděla nic. Bydlela jsem s holčinou, nevím, co jí bylo, ale prakticky jsem tam nic nesměla. Bylo to pro mě trošku takové olympijské vystřízlivění, ale přesto být tam byl sen.

Čekal bych, že zmíníš i okamžik, kdy jsi byla vyhlášena „olympijskou vítězkou“?
(usmívá se) No, novináři z toho udělali strašný haló. Přišli za mnou a ptali se mě, jestli je to pravda. Já jsem jim říkala, že není. Oni si ale furt mleli svou a dál se mě ptali, jestli to prý byl nějaký neoficiální závod a tak. Vůbec nechtěli pochopit, že nikdo tam nestartoval a že pořadí jen vylosovali, aby si vyzkoušeli ceremoniál. Kdyby mě na to v tu chvíli neupozornili, ani jsem to nevnímala.



Uplynuly čtyři roky a ty jsi startovala ve Vancouveru.

Tam se mi nedařilo. Zaprvé byla blbá příprava předtím, zadruhé, když se zjistilo, že forma není, trenér mě stejně nutil, abych jela patnáctku. Pak mi na začátku závodu řekl, ať to zabalím. Ale zabalit olympijský závod, to bych už musela mít sakra důvod. Nejlepší závod jsem jela ve štafetě, kde jsem přijela ze svého úseku asi jako čtvrtá pátá, ale bohužel ta naše čtvrtá holka byla nemocná, takže veškeré úsilí bylo stejně ztracené. Nejvíc si vážím asi třicítky, ale že bych se tím výsledkem chtěla chlubit, to rozhodně ne.

Teď je před tebou Soči, kde však tvoje pozice bude jiná než na předchozích olympiádách, viď?
Já doufám, že už tam opravdu budou výsledky, protože teď ta forma je. Před olympiádou máme ještě soustředění na Lavaze. Musím ale opatrně, aby se to v té nadmořské výšce nepřetáhlo. Kdybych si sama mohla rozhodnout, kam pojedu, jedu určitě jinam. To je úkol pro trenéry, aby se to tam přežilo, odtrénovalo se a forma ještě vystoupala nahoru.

OLYMPIJSKÁ STOPA
Evy Vrabcové-Nývltové


2006 Turín
45. místo - 10 km klasicky
50. místo - sprint 1,2 km volně

2010 Vancouver
54. místo - 10 km volně
33. místo - sprint 1,5 km klasicky
50. místo - 15 km skiatlon
12. místo - štafeta 4 x 5 km
39. místo - 30 km klasicky

2014 Soči
  8. 2. skiatlon 7,5+7,5 km
13. 2. 10 km klasicky
15. 2. štafeta 4 x 5 km
22. 2. 30 km volně s hromadným startem

Letošními výsledky jsi stoupla v očích veřejnosti. Připouštíš si na sebe větší tlak?

Ne. Já tam nejedu kvůli tomu, abych dokazovala někomu jinému něco, ale proto, abych to dokázala sama sobě. Jak to vnímají ostatní, se mě v podstatě netýká, protože ti, kteří mi budou věřit a fandit, mě podpoří, i když se to tam nepovede. A takoví ti rejpalové, kteří mě nemají rádi, už teď říkají, že bůhvíjak to bylo s těmi výsledky na Tour. Vždycky si najdou nějaký špatný důvod.

Takže výsledky. Jaké budou na olympiádě?

To ti neřeknu. Ani Martin to neví. (usmívá se a dívá se na manžela, který sedí vedle u stolu) S čím budu spokojená, teda asi ví, ale můj cíl neví.

Když to nechceš prozradit, tak mi aspoň řekni, jak se díváš na závody, které tě v Soči čekají?

To je docela složité. Já jsem původně chtěla jet desítku, týmový sprint a třicítku. Klasika mi ale nejde, takže pojedu skiatlon a desítku spíš vynechám. Uvidím, jak na tom budu. Tým sprint, ve chvíli, kdy se pojede štafeta, nepojedu, což mě docela mrzí, protože ve štafetě nemáme šanci prakticky žádnou. Na druhou stranu díky tomu se zase budu moci lépe připravit na třicítku. Ta je pro mě nejdůležitější.

Víš, do čeho jdeš? Rusko je Rusko…

Já jsem v Rusku nikdy nebyla, takže absolutně nevím. Z toho, co jsme zaslechli, by ale snad mělo být všechno připravené a v pořádku. I po stránce bezpečnosti. Do té oblasti se prý nedostane ani myš. Jak vypadá olympijská vesnice, nevím, ale ty stavby, co tam všude postavili, vypadají úžasně. Jediné, co se mi tak úplně nelíbí, je hodně barevná výzdoba. Já jsem příznivce klasických olympijských kruhů. Zajímavé je třeba určitě to, že Martin, který s námi nebude bydlet v olympijské vesnici, bude dojíždět - ale ne autem, nebo autobusem, dvacet minut lanovkou.\



Co se skrývá za tvým letošním zlepšením?

Těžká dřina a přístup lidí okolo mě.

Je pravda, že se teď na lyžování díváš jinak?
Nejen na lyžování, ale na sport všeobecně. Už to není tak, že bych na trénink musela jít, abych to udělala. Teď se mi to chce udělat. Třeba včera jsme byli v osm hodin večer v posilovně a vůbec mi to nevadilo. Dřív bych nadávala, že jsem přijela pozdě domů, nebo že na to nemám čas a sílu. Odtrénovala bych to, ale udělala bych to, že musím. Teď mi to nevadí.

A za tím stojí tvůj kondiční trenér Filip Tomáš?
Částečně ano. Já jsem zaprvé poznala, že nemusím, protože mám kam jít, když mi to nepůjde. Dostala jsem nabídku na jinou práci. To pro mě bylo takové uvolnění. Všichni okolo mě se smířili s tím, že to může být opravdu moje poslední sezona. Sami uznali, že by to bylo rozumné, protože ten příjem, co mám v 27 letech… Nechci, abych byla pořád živena. A pak právě přišel Filip a řekl mi: Proč bys nebyla dobrá? Já jsem už od spousty lidí slyšela: Ona jezdí padesátá, čtyřicátá, když se zlepší, bude třicátá. No, a co z toho. Najednou přišel člověk, který mi věřil a řekl mi: Proč bys musela jezdit třicátá? Proč bys nemohla být desátá? Proč bys nemohla mít medaili? To zase trošku přeháněl. Ale prostě mi věří a to jsem hrozně potřebovala.

V čem nejvíc se změnil trénink?
Předtím jsme vůbec nechodili do posilovny, takže ta síla narostla výrazně. Sama na sobě cítím, že je to o něčem jiném. Jinak projev na lyžích, si myslím, že mám asi stejný. Ale to by ti asi víc řekli trenéři nebo Martin.

Nemrzí tě, že jsi takový přístup nepoznala třeba před pěti lety?
Určitě mě to mrzí, ale bohužel byly takové podmínky, že jsem na to ani přijít nemohla. Vždy, když něco začalo fungovat, přišli a změnili trenéra. Když jsem začala vychytávat, jak bych měla trénovat nebo kam jezdit na soustředění, tak mi to nikdo nechtěl dovolit. Takové byly první tři roky v mančaftu. Pak, kdy už tam trenér dva roky byl, člověk se nějak smířil s tím, že jezdil kolem padesátky, a říkal si, kéž by to došlo do té třicítky. Sám si už ale nevěřil, že by to tam mohlo být.

Mluvila jsi o poslední sezoně, ale teď určitě končit nebudeš, že?
Martin ani Filip mě skončit nenechají. Takže určitě to nebude poslední sezona, pokud se něco nezmění.

Úspěch na olympiádě by něco změnil?

Myslím, že úspěch by nezměnil nic, protože teď jsem spokojená. Ale samozřejmě si myslím výš.

A neúspěch?
Ten asi taky ne. Tour byla prostě tak fantastická, že případný neúspěch na olympiádě by pro mě neznamenal to, že najednou na všechno zanevřu. Na Tour se mi povedlo něco dokázat. Nikdo mi to už neodpáře. A když se to zrovna nepovede nasměrovat na ten jeden dva závody na olympiádě, tak se to holt nepovede. Letos už jsem však dokázala, že prostě umím. To ale neznamená, že mi to stačí a nechtěla bych dokázat víc.

Jak jsou do Soči připraveni ostatní čeští lyžaři? Přiveze Lukáš Bauer medaili?
Lukáš se připravuje úplně sám, takže o něm vůbec nic nevím, ani na který závod se bude chystat. Je to velký otazník, ale myslím si, že on je natolik zkušený a velký závodník, a dokáže, že do starého železa nepatří. I když to také nemá úplně jednoduché. U Jakšíka záleží, jestli bude zdravý, u Aleše, jestli přežije výšku jako já. Myslím si, že pokud se vše vydaří, jak by mělo, někdo z kluků medaili přiveze. Já osobně Lukášovi věřím.

A někdo jiný z české výpravy?

Určitě nějakou medaili přiveze Martina Sáblíková, ale já to samozřejmě nejvíc budu přát Gabče Soukalové.

Znáte se?

Docela dobře.

Trénovaly jste spolu?

Nedá se říct že, úplně trénovaly, ale znám ji od nějakých dvanácti let, protože její tatínek trénoval mojí nejlepší kamarádku. Vím od ní spoustu historek o Gabče, které mi pak vypravovala i sama. Vím, jaká byla. Bavily jsme se docela hodně. Měla za sebou hodně bujaré dospívání. Ale teď pracuje výborně a medaili bych jí moc přála. Když bude příležitost, ráda bych se na její závod zašla podívat.

EVA VRABCOVÁ-NÝVLTOVÁ

- narozena 6. února 1986 v Trutnově
- vdaná za dlouholetého přítele Martina, který jí dělá servismana
- oddíl Olfin car - Vella Trutnov
- největší úspěchy: celkové 8. místo na Tour de Ski 2014 (6. místo - 15 km volně Toblach, 7. místo - 10 km klasicky Lenzerheide), 2. místo 5 km klasicky a 3. místo 10 km skiatlon na MSJ v Kranji (2006), trojnásobná účastnice ZOH, pětinásobná účastnice MS
- má ráda sport (běhání, lyže), marcipán a sluníčko, miluje rodinu a manžela, čokoládu a zvířata, nemá ráda závist, nespravedlnost a cibuli

Michal Bogáň
Trutnovinky.cz
Foto: Milan Zářecký/
www.zarecky.com

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena