Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 25.11.2017
Přesný čas: 10:40 Svátek: Kateřina Zítra: Artur

SEDM LYŽAŘSKÝCH SCHODŮ K ÚSPĚCHU NA TOUR DE SKI OČIMA EVY VRABCOVÉ-NÝVLTOVÉ

článek vytvořen 07. 01. 2014, přečetlo si ho 1293 lidí

Trutnov - Nejdříve velké překvapení v Německu, potom šok ve Švýcarsku a nakonec senzace v Itálii. Trutnovská běžkyně na lyžích Eva Vrabcová-Nývltová se na přelomu roku již posedmé objevila na startu Tour de Ski a šťastná sedmička jí tentokrát opravdu přinesla štěstí a úspěch. V sedmietapovém klání nejen, že pokaždé proklouzla do elitní třicítky, ale dvakrát byla v Top 10 a dvakrát těsně za ní. Přečtěte si, jak jednotlivé etapy TdS viděla sama česká reprezentantka.


1. etapa - Oberhof (Německo) - prolog 3 km volně
12. místo

„Před závodem jsem byla naštvaná z toho, jak to tam vypadalo. Na trati jsem pak cítila, že zabírám spíše až ke konci závodu. Ze začátku jsem se nemohla úplně rozjet a měla jsem problém v jedné zatáčce, kde jsem nějaké cenné vteřinky ztratila, takže ve finále to mohlo být ještě trošičku lepší. Dvanácté místo mě ale hodně překvapilo, protože jsem necítila, že bych měla jet až tak dobře, ale pocit ze závodu jsem měla dobrý.“

2. etapa - Oberhof (Německo) - sprint 1,5 km volně
24. místo, vyřazena ve čtvrtfinále

„V kvalifikaci jsem přijela do cíle a modlila jsem se, aby mi to dalo. Když jsem pak zjistila, že mi to dá, najednou se mi už znovu moc jet nechtělo, protože počasí i trať tam byly šílené. V závodě už to bylo dobrý, ale asi jsem trošku doplatila na pomalejší lyže. Do kopečku jsem s ostatními holkami jela bez problémů, ale z něj mi odjížděly. A potom už jsem neměla na to, abych je předjela. Do cíle jsem se sotva dostala. Ten pocit jsem z toho neměla tak dobrý jako třeba z prologu.“

3. etapa - Lenzerheide (Švýcarsko) - sprint 1,5 km volně
20. místo, vyřazena ve čtvrtfinále

„Ráno jsem byla docela utahaná a moc se mi do toho nechtělo, protože ty sprinty nejsou pro mě a nevím, co s tím. Je to strašně rychlý závod, a než se dostanu do provozní teploty, jsem v cíli. Znovu jsem se modlila, aby mi to dalo do třicítky. Se štěstím to vyšlo a postoupily jsme nakonec tři Češky, takže super úspěch pro všechny. V rozjížďce jsem pak zase neměla lyže, neříkám, že byly špatné, to určitě ne, ale na to, že jsem na první kopec vyjela z druhého místa a dole jsem byla čtvrtá s mezerou, tak to tím možná trošičku mohlo být. I kdybych ale lyže měla lepší, stejně bych asi nepostoupila.“

4. etapa - Lenzerheide (Švýcarsko) - 10 km s hromadným startem
7. místo

„Nasčítala se mi únava z předchozích dnů, kdy jsem času na odpočinek měla opravdu málo. Někdy to trvalo strašně dlouho, než jsem se dostala na hotel. Ráno se mi do závodu vůbec nechtělo a všechny jsem seřvala. Naštěstí po prvním kilometru se to nějak všechno uvolnilo, jelo se mi úplně jinak a bylo to super. Lyže jsem měla úplně excelentní a dopadlo to výborně.“

5. etapa - Toblach (Itálie) - stíhací závod na 15 km volně
6. místo

„Toblach je moje milované místo, tam jsem to užívala se vším všudy. Už před startem jsem se strašně těšila a podle toho ten závod také vypadal. Přijela jsem do cíle a říkala jsem si: Ne, já nechci. Chci jet ještě dál. V průběhu závodu jsem si vůbec nepřipouštěla kolikátá jedu. V tu chvíli jsem měl jen pocit, že mě baví závod sám o sobě, ať to dopadne, jak to dopadne. Byla jsem přesvědčená o tom, že jsem byla pátá. Finka mě snad musela předskočit v posledním půlmetru, musela jsem prohrát snad o deset centimetrů. Byla to otázka štěstí, jak komu vyšel krok.“

6. etapa - Val di Fiemme (Itálie) - 5 km klasicky
23. místo

„Trošku protrápený závod. Ač jsem v té klasice ve Švýcarsku jela výborně, individuální start a ještě ke všemu jen pětka, neměla jsem z toho tentokrát dobrý pocit. Nesrovnala jsem se technicky. Ne, že by mě závod bolel, ale stál mě spoustu sil a přitom jsem jakoby stála na místě. Technika mi prostě nešla, jak by měla.“

7. etapa - Val di Fiemme (Itálie) - stíhací závod na 9 km volně s výjezdem do sjezdovky Alpe Cermis
podle časů 11. místo, celkově 8. místo

„To už bylo hodně na morálku. Nechtěla jsem si to připouštět, ale strašně jsem si přála, abych byla do desítky. Tak nějak mi ale stále vycházelo, že skončím jedenáctá. Celou dobu jsem se strachovala. Den předtím jsme řešili, jestli počkat na skupinku za mnou nebo jet. Zkusila jsem to, ale když jsem viděla, že mě dojíždějí, vyloženě jsem si na ně počkala. Šestnáct vteřin je proti skupině strašně málo. Když jedou tři čtyři za sebou, je to strašně znát. Asi kilometr před sjezdovkou mě dojely. Ve chvíli, kdy jsme ale najely na sjezdovku, jsem šla zase přes ně a ujížděla jim. Nahoru je to vždycky trápení, ale myslím, že jsem to letos zvládla relativně dobře, jedenáctý čas je skvělý. A v cíli? Euforie. Dopadlo to.“

Michal Bogáň
Trutnovinky.cz
Foto: www.czech-ski.com

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena