Přiznám se, že letos jsem tomu moc nevěřil. Týden před turnajem se zranil táta a věděl jsem, že to bez něj bude těžký. A podruhé jsem začal pochybovat, když jsem ráno viděl, v jakém stavu je náš gólman. Ale jak jsme viděli, tak v brance byl nejlepší.
Hned na začátku se zranil navíc tvůj strejda Láďa. Jak to ovlivnilo vaši hru?
Strejda i táta vždycky do naší hry dávají klid. A když táta nebyl, tak jsme spoléhali na strejdu, že bude hrát toho chytrýho. Naneštěstí hned první zápas se zranil a trochu nám ten klid chyběl. Ale myslím, že na druhou stranu jsme zvýšili bojovnost.
Turnaj probíhal podle vašich představ?
Hned na začátku jsme měli hrát podle mě s favoritem turnaje. Nahrálo nám do karet, že se nestačili dostavit a vyhráli jsme kontumačně. Kdo ví, jak by to vše dopadlo, kdybychom hned první zápas prohráli. Myslím, že celý turnaj proběhl podle našich představ a musím uznat, že v těch nejdůležitějších situacích při nás stálo štěstíčko.
Ve finále si na vás brousili zuby Fefermint boys, kteří měli na první pohled silnější tým. Proč myslíš, že jste vyhráli?
Byl jsem spokojený, že jsme se dostali opět do finále. A ještě lepší na tom bylo, že jsme hráli proti kamarádům z Fefermintu. Věděl jsem, že mají o něco lepší tým než my a hlavně měli tři lidi na střídání. Bál jsem se, že nám dojde fyzička. Ale nakonec se ukázalo, že to nebylo tolik o fyzičce, ale spíše o taktice. Všichni jsme se dobře znali a taky to bylo na hřišti vidět. Věděl jsem, že to bude o jednom gólu. Naštěstí jsme ho dali my a soupeři už nezbylo moc času na odpověď. Rozhodlo to, že nám výborně zachytal gólman.
Když tohle turnajové vítězství porovnáš s těmi ostatními, jaké bylo?
Bylo to rozdílné v tom, že letos jsem vůbec vítězství nečekal. O to jsme si to víc vychutnali. A taky to bylo umocněno tím, že jsme vyhráli už potřetí v řadě.
Jaké byly oslavy?
Oslavy byly, jak se sluší a patří. Slavit nám jde moc dobře.
A co příští rok?
Příští rok už budou táta a strejda zdraví a půjdeme za pátým vítězstvím.
Michal Bogáň
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek
