Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 25.06.2017
Přesný čas: 03:45 Svátek: Ivan Zítra: Adriana

ADAMEC: DOUFEJME, ŽE NEPŘIJDE DOBA, KDYBYCHOM SI VÝROČÍ REPUBLIKY NEMOHLI SVOBODNĚ PŘIPOMÍNAT

článek vytvořen 25. 10. 2013, přečetlo si ho 2745 lidí

Projev starosty Ivana Adamce k výročí republiky:
Vážené dámy, vážení pánové,
sešli jsme se zde dnes proto, abychom si připomněli již 95. výročí vzniku Československa. Jak všichni víte, stalo se tak 28. října 1918, kdy se vyhlášením samostatného československého státu naplnily staleté tužby českého národa po samostatnosti.

Vznik Československa nebyl snadnou záležitostí. Především německé obyvatelstvo pohraničních oblastí českých zemí rezolutně odmítalo československý stát a na podzim roku 1918 si vytvořilo vlastní státečky. Trutnov se stal součástí provincie Deutschböhmen se sídlem v Liberci, která měla vlastní armádu, disponující mimo jiné kulomety, děly i letadly, jež měly posloužit v případě války s Československem. Většina obyvatel Trutnova, vyčerpaná dlouholetou první světovou válkou, ale už bojovat nechtěla. Proto když špatně vyzbrojená a početně slabá československá armáda začala v prosinci 1918 Trutnovsko obsazovat, nesetkala se tu s ozbrojeným odporem. Do našeho města dorazilo československé vojsko teprve 14. prosince 1918 navečer. Tento výjimečný okamžik tehdy českoslovenští vojáci zdůraznili zpěvem národní hymny na poříčském nádraží, kam přijeli vlakem z Jaroměře. Ještě týž den obsadila na vlastní pěst československá jednotka čítající sotva deset mužů samotný Trutnov. Nepadl při tom ani výstřel.



Na vzniku Československa se výraznou měrou podílel zahraniční odboj v čele s pozdějším prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Nesmíme ale zapomínat ani na domácí odboj, vedený Karlem Kramářem, jehož příslušníci riskovali rovněž svoje životy. Například Karel Kramář byl roku 1915 spolu s pozdějším ministrem financí Aloisem Rašínem a dalšími českými vlastenci odsouzen rakouskou justicí k trestu smrti za vyzvědačství a velezradu. Naštěstí tento krutý trest nebyl vykonán.

Za samostatnost našeho státu bojovali na mnoha bojištích první světové války také legionáři. Paradoxně tak měl tehdy ještě neexistující československý stát svoje vlastní vojsko. První legionářskou jednotkou na západní frontě byla známá Rota Nazdar, která vznikla v roce 1914. V roce 1915 se zúčastnila tvrdých bojů v bitvě u Arrasu, kde utrpěla těžké ztráty. Není bez zajímavosti, že vojenská jednotka, která měla v prvorepublikovém období svá kasárna v Trutnově, nesla od roku 1932 rozhodnutím prezidenta republiky čestný název právě po legendární Rotě Nazdar. Po roce 1948 se hrdinství legionářů přestalo připomínat. Komunistický režim jim totiž nemohl odpustit, že úspěšně bojovali také proti bolševickému Rusku.

I díky přítomnosti vojenské posádky byly ve 20. a 30. letech minulého století oslavy 28. října v Trutnově impozantní. Na náměstí tehdy probíhaly vojenské přehlídky, v kasárnách skládali přísahu nováčci a státní úřady a domy českých obyvatel byly vyzdobeny státní vlajkami. Oslavy vzniku republiky zpestřovaly také nejrůznější koncerty, přednášky a divadelní hry. Německé obyvatelstvo se do oslav až na výjimky nezapojovalo, protože Československo za svůj stát nikdy nepřijalo. To se jednoznačně ukázalo v roce 1938, kdy v drtivé většině přivítalo připojení Trutnovska k nacistickému Německu.



Také dnes patří 28. říjen k našim nejdůležitějším státním svátkům. Připomínáme si jím nejen obnovenou národní svobodu, ale i hospodářskou a kulturní vyspělost prvorepublikového Československa, na kterou můžeme být právem hrdi. Vzorem nám může být také tehdejší vlastenectví mnohých Čechů a Slováků, kteří se s masarykovskou republikou plně ztotožnili. Jako členové domácího i zahraničního protinacistického odboje neváhali za druhé světové války za republiku položit svůj život. Jejich smrt nebyla marná a i díky nim skončila roku 1945 nacistická hrůzovláda a bylo obnoveno Československo. Žel idea masarykovského Československa byla po roce 1948 vystřídána na několik desetiletí komunistickou diktaturou.

Odkaz první republiky si v našem městě připomínáme na mnoha místech. Máme zde Masarykův dům, v němž je umístěna poliklinika, ulici Roty Nazdar, náměstí Republiky, v Poříčí ulici pojmenovanou po prezidentu Edvardu Benešovi i památník republiky v ulici Na Struze.

Doufejme, že již nikdy nepřijde doba, kdy bychom si výročí, které znamená tolik pro naši novodobou historii, nemohli svobodně připomínat.

Ivan Adamec

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena