Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 23.07.2016
Přesný čas: 11:09 Svátek: Libor Zítra: Kristýna

O ŽIDECH TOHO MOC NEVÍME. PŘITOM BYLI ELITOU MĚSTA, TVRDÍ HISTORICI

článek vytvořen 11. 10. 2013, přečetlo si ho 2720 lidí

Trutnov - Nacismus je téměř všechny vyvraždil, komunismus na ně dal téměř úplně zapomenout. Přitom byli běžnou součástí všedního trutnovského života - Židé. Jejich příběhy a osudy teď v Muzeu Podkrkonoší odhaluje výstava s názvem Židé na Trutnovsku.

Výstava Židé na Trutnovsku aneb Zapomenuté osudy židovské komunity od 16. do 20. století. „Bylo několik výstav, které pojednávaly spíš o židovské kultuře. Přitom tady žilo přes 400 lidí židovské víry, měli synagogu, hřbitov a spolky,“ říká kurátor výstavy Ondřej Vašata.

Jako vůbec první v regionu nevypráví jen o kultuře Židů. Odhaluje mnohem víc z jejich života. Ve městě žili od 16. do 20. století. Nebylo jich sice moc, zřejmě nejvíc kolem čtyř set v době, kdy měl Trutnov asi 13 tisíc obyvatel. Byli ale významní. „Na to, jak málo Židů tady žilo, tvořili sotva procenta v celkovém počtu, tak to byli lidé, kteří vytvořili elitu společnosti. Měli peníze, mohli si nechat dovolit studovat svoje děti. Určitě vykonali hodně pozitivního,“ upozorňuje ředitel muzea Vlastimil Málek.

V Trutnově žilo několik židovských továrníků, lékařů a advokátů. Nejvíce se jim dařilo do roku 1918. Pak se situace spíš zhoršovala, do tragédie vygradovala po nástupu nacistů k moci. Zdejší synagogu Němci srovnali se zemí při nechvalně proslulé Křišťálové noci. „V roce 1938 byla židovská komunita zcela zničena. Židé museli z Trutnova, často za dramatických okolností uprchnout, neměli většinou ani čas si vzít sebou nějaké cenné předměty,“ popisuje historik Ondřej Vašata.


Vzácný chanukový svícen z konce 18. století. Zřejmě pochází z Trutnova. Existují ještě další dva stejně vyhotovené. Jeden je v muzeu v Jeruzalémě a druhý v soukromé sbírce v New Jersey.

PŘEPADENÍ KARAVANY V ŽIDOVSKÉM ÚDOLÍ (příběh z roku 1523)
Karavanu bohatých pražských Židů přepadl na cestě mezi Vlčicemi a Volanovem (od té doby se místu říká Židovské údolí) šlechtic Heřman ze Šumburka. Někteří Židé byli usmrceni, jiní zranění. Nejstarší rabín byl Heřmanem zajat a odvlečen na žacléřský hrad. Za rabína chtěl Heřman výkupné. Když zjistil, že na hrad táhne královské vojsko, utekl do Horní Lužice. Ještě předtím provokativně pověsil z okna hradu slaměný měch, který oblékl do rabínových šatů, aby vojsko popudil.

Za jejich životy v Trutnově jako kdyby někdo udělal tlustou čáru. Někteří stihli včas odjet, většina jich ale skončila v nacistických lágrech. Uvádí se, že v koncentračních a vyhlazovacích táborech zemřelo 94 trutnovských Židů. Někteří ale válku přežili, a vrátili se. „Například Pavel Nettl s manželkou Blankou přišli za války o oba syny. Nacisté je popravili,“ poukazuje Vašata. Muzeu se podařilo oslovit Olgu Aufrechtovou, která z Československa odcestovala roku 1939 do Dánska a dodnes žije v Izraeli. „Máme její dnešní fotografie, pas, starou fotografii, známe její životní příběh,“ zdůrazňuje Vašata.

Muzejní vitríny ukazují ještě na několik dalších příběhů a osudů. Historici jsou ale přesvědčeni, že ve skutečnosti by jich bylo potřeba připomenout mnohonásobně více. „Víme, že řada Židů zahynula za války, ale neznáme jejich obličeje, fotografie nikde nejsou. Židovská komunita odsud prostě zmizela, vzala si sebou fotografie a svoje příběhy,“ říká Vašata. Podle něj sice existuje jedna publikace autora Rudolfa Mathiase Wlascheka o židovském životě v Trutnově Jüdisches Leben in Trautenau, ale i ta je bohužel téměř bez fotografií.



VZPOMÍNKA VĚZENKYNĚ NA KONCENTRAČNÍ TÁBOR (z muzejní vitríny)
Magdalena Horetzká, židovská vězenkyně v koncentračním táboře v Horním Starém Městě, sepsala svoje vzpomínky na otrockou práci v místní textilce. Její příběh je smutným důkazem nacistické zvůle (v den osvobození vážila pouhých 29 kilogramů) a zároveň připomínkou, že i v tak temné době se našlo v obyčejných lidech to dobré.

Ani předmětů se moc nedochovalo. „Máme tu asi jediný dochovaný náhrobek ze židovského hřbitova. Dále pár fotografií bourání židovské obřadní síně na hřbitově či vzácný chanukový židovský svícen. Uvítáme každou vzpomínku, každou fotografii,“ tvrdí Málek.

Výstava představuje předměty spjaté s židovskou historií (náhrobky, svícny, tóry), dále fotografie, plány a dokumenty týkající se např. trutnovské synagogy, židovského hřbitova, spolkového domu Lóže Menorah, ale i koncentračních táborů či Pochodu smrti z tábora Gross-Rosen v roce 1945. Na výstavě se také dozvíte, jaký vztah měl k Trutnovsku spisovatel Franz Kafka. Výstava je v muzeu přístupná denně kromě pondělí. Potrvá do 1. prosince.


FOTOGALERIE ZDE

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena