Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 13.08.2022
Přesný čas: 14:36 Svátek: Alena Zítra: Alan a Sylva

TROCHU Z HISTORIE: TEPRVE V 19. STOLETÍ SE Z RÝBRCOULA STAL KRAKONOŠ

článek vytvořen 19. 09. 2013, přečetlo si ho 2404 lidí

Trutnov - Postava Rýbrcoula byla u nás známa patrně již od 15. století, kdy v lidovém povědomí zakotvil jako horský a lesní duch. Dle útržkovitých zpráv z té doby víme, že se s Rýbrcoulem měli v Krkonoších potkávat hledači pokladů, kteří zde pátrali po zlatu a drahokamech.
Jedná se totiž zřejmě o složeninu slov Rübe (řepa) a zahlen (počítat). Z německého jména Rübezahl vznikl český Rýbrcoul. Jméno Krakonoš se rozšířilo teprve v 19. století. Prvně takto vládce našich nejvyšších hor pojmenoval roku 1824 dramatik Václav Kliment Klicpera v baladě Krkonošská kleč.

Socha Rýbrcoula, instalovaná na kruhovém objezdu výpadové silnice do Krkonoš, kterou zhotovila akademická sochařka Paulina Skavová, vznikla podle nejstaršího známého vyobrazení Rýbrcoula z roku 1561. Najdeme ho na mapě Slezska, jejímž autorem je vratislavský školní správce Martin Helwig. Rýbrcoul, na mapě označený jako Rubenczal, je zde nakreslen v prostoru mezi Sněžkou a městem Kowary ve formě heraldického zvířete, kráčejícího na nohách s kozlími kopyty. Má ptačí hlavu, ptačí krk a paže odpovídající gryfu. K postavě jsou přidány jelení parohy a silně rozeklaný ohon. V předních končetinách s dobře patrnými drápy drží dlouhou horskou hůl.

Mezi roky 1576 - 1585 byla zhotovena další mapa Krkonoš, jejímž autorem je s největší pravděpodobností kutnohorský důlní měřič Jiřík z Řásné. Na tomto kartografickém díle je Rýbrcoul nakreslen prakticky ve stejné podobě, jako na mapě Martina Helwiga, ale jeho sídlo je jednoznačně položeno na Polední kámen.

Postava Rýbrcoula se od 16. století objevovala nejen na mapách, ale i v literatuře. Roku 1566 vyšla kniha německého protestantského faráře Christopha Irenea, která přináší o Rýbrcoulovi několik zajímavých zpráv. Je tu vylíčen jako zlomyslný démon, který v přestrojení nabízí krkonošským poutníkům, že jim ukáže bezpečnou cestu přes hory. Ve skutečnosti je však chce zmást. Když sejdou z cesty a zabloudí, má z toho škodolibou radost.

V představách spisovatelů konce 16. a 17. století byl Rýbrcoul horský a lesní duch, žijící v horách i v údolí. Vládne větru a počasí, dovede způsobit vichřici, vyvolat hrom a blesky, zejména tehdy, když jej někdo urazí. Je ochráncem horské přírody, léčivých bylin a kořínků, vlastníkem všech nerostných pokladů a nerad vidí, když se jich lidé zmocňují. S lidmi se často stýká. Dovede se odměnit tomu, kdo se chová dobře. Daruje mu mnohdy zcela bezcenné předměty, které se posléze promění ve zlato. S lidmi provozuje různé šprýmy, žerty a šibalství. Dokáže je však potrestat i tím, že je svede ze správné cesty a oni pak zabloudí.

V 19. století se z Rýbrcoula stal Krakonoš. V představách lidí už to nebyl zlomyslný démon, ale spravedlivý zastánce chudých, třebaže si z nich mnohdy tropil žerty nebo je za různá drobná provinění mírně trestal. Takto známe Krakonoše i ze známého televizního večerníčku Krkonošské pohádky.

Legenda o Krakonošovi, vládci našich nejvyšších hor, je v Trutnově výrazně připomenuta od roku 1892 kašnou na Krakonošově náměstí. Krakonoš odtud upírá svůj pohled k severnímu obzoru s dominující dvojicí Černé a Světlé hory. Kromě toho se v Trutnově vaří pivo Krakonoš.

Ať máme raději Rübezahla, Rýbrcoula či Krakonoše, jedno mají všichni tři společné. Jsou vládci a ochránci Krkonoš, před kterými by se každý, kdo přichází do hor se zlými úmysly, měl mít na pozoru.


Vlastimil Málek
ředitel Muzea Podkrkonoší

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena