Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 16.08.2018
Přesný čas: 21:19 Svátek: Jáchym Zítra: Petra

RÝBRCOUL JE NEJVĚTŠÍ SOCHA, KTEROU JSEM KDY DĚLALA, ŘÍKÁ PAULINA SKAVOVA

článek vytvořen 19. 09. 2013, přečetlo si ho 5060 lidí

Trutnov - Od včerejška stojí v kruhovém objezdu u trutnovského Teska Rýbrcoul. Bronzová, skoro tři metry vysoká a téměř půl tuny vážící socha se tyčí na metr a půl vysokém podstavci. Na výpadovce k horám je nepřehlédnutelným uměleckým dílem s odkazem na bájnou minulost. "Šance vytvořit sochu takového významu i rozměrů byla pro mě skutečně velká výzva," přiznává autorka sochy Paulina Skakova.

Kdo ti nabídl, abys vytvořila sochu Rýbrcoula?
Skoro před třemi lety jsem se setkala s Jaroslavem Rejmanem. Neuvěřitelný nadšenec z Hořic tehdy přijel na kole do slévárny v Horní Kalné, kam lidé občas zajdou s nápady, že by někde mohla stát bronzová socha Rýbrcoula. On tedy nejdříve oslovil majitele slévárny HVH Pavla Horáka a ten mu doporučil mě, jako sochařku, která pochází z regionu a má k němu vztah. Musím říct, že situace, kdy jde člověk s nápadem nejdřív za výrobcem a až následně za umělcem, není ojedinělá. Možná to říká něco o náhledu části společnosti na umění. 



Co jsi slyšela o Rýbrcoulovi vůbec poprvé?
Pan Rejman mi tehdy dal symbol a základní informace o Helwigově mapě, kde je Rýbrcoul zobrazen. Další jsem si zjistila přes internet. Vzbudilo to ve mně velký zájem a zvědavost, za což jsem panu Rejmanovi vděčná. Velmi zajímavý mi přišel i fakt, že Rýbrcoul v této své původní podobě není u nás prakticky vůbec známý. Na rozdíl třeba od Poláků, kteří nemají, tak jako my, onu silnou vazbu na Krakonoše z pohádek. Znají jeho podobu v mnoha variantách. Vytvořit sochu na základě původního vyobrazení a samozřejmě s vlastním uměleckým vkladem - protože jinak by to nebylo umělecké dílo, ale jen kopie - bylo vskutku inspirující.

Napsali o Rýbrcoulovi Pauliny Skavove:
,,Autorka se vyhnula popisnému přírodnímu naturalismu a dokázala základní figuru vystihnout s potřebnou mírou abstrahující stylizace. Proporce jsou přesně odhadnuty, aby dílo neztratilo robustnost a monumentalitu, a přitom zůstalo lehké a vzdušné. Modelérské zpracování povrchu a zejména složitá vrstevnicová transformace hmoty je sochařsky suverénní."        Jiří Kotalík, historik umění
                              a rektor AVU v Praze

,,Kvality této práce jsou nesporné. V situaci, kdy vzniká spontánně tak málo exteriérových soch, považuji úsilí o realizaci toho díla za chvályhodné a veskrze pozitivní. Projekt Krakonoše v pojetí přední současné sochařky Pauliny Skavove vnímám jako smysluplné spojení abstrakce a tradice, zcela v souladu s krásným duchem města Trutnova." 
              Rea Michalová, historička umění
            a kurátorka Národní Galerie v Praze

Věděla si od počátku, jak vlastně heraldický symbol přetvoříš v sochu?
Chvilku jsem váhala. Hlavně jsem nechtěla dělat něco, co by bylo pojato příliš popisně či ilustrativně. Rozhodla jsem se, že nejjednodušší pohled na symbol, který pochází z mapy, bude přes kartografické symboly. Tak nakonec vznikl princip vrstevnicového skládání.

Mně to přijde, že symbol je ve 2D a tvoje socha ve 3D...
Pakliže je něco pouze na papíře a má z toho být socha, jedná se vlastně vždy o převedení ze světa dvourozměrného do rozměrů tří. Avšak pouze takový postup nestačí. To byla právě idea pana Rejmana, který symbol nakreslený v mapě nechal vyříznout z několika desítek centimetrů silného plechu. Pak by ale vznikl paskvil, hybrid mezi heraldikou a uměním. Jak můžeš vidět, i dvourozměrný obraz této sochy má řadu odlišností od předlohy. Navíc, socha je prostorové umělecké dílo, musí tedy komunikovat s celým okolním prostorem. Jedním z uměleckých prostředků sochy Rýbrcoula je právě ono využití vrstevnic. Je to jedna z nosných myšlenek díla, která mimo jiné způsobí to, že socha bude viditelná a rozpoznatelná ze všech stran s tím, že nejvíce signifikantní bude z bočních pohledů.



Ty sama sochu označuješ jak? Je nadčasová, nebo futuristická?
Označení futuristická není na místě. Pokud bychom se podívali na směr zvaný futurismus z počátku dvacátého století, zjistili bychom minimálně dvě věci. Jednak že popírá jakoukoli tradici a vše, což rozhodně není tento případ, a potom, že bychom se vlastně umělecky vraceli v čase. Samozřejmě ale budu ráda, pokud se socha ukáže jako nadčasová. To by mělo být ambicí každého uměleckého díla. Řekla bych, že se v soše Rýbrcoula podařilo propojit dvě věci - něco původního, tradičního až mýtického s moderním pohledem člověka, který žije v 21. století. Takový způsob ztvárnění je podle mne v pořádku. Snažím se věci dělat autenticky s tím, že se inspiruji a čerpám z historie, ale dávám do toho i svůj pohled.

Proč je socha vysoká zrovna tři metry?
To bylo součástí zadání. Navíc mi ta proporce přijde logická, respektuji ji a beru to s pokorou.

A bronz sis vybrala sama?
Materiál je vždy volbou sochaře. Ale ono je to hlavně tak, že socha si řekne sama, který materiál jí bude svědčit. Bronz mám navíc ráda, dodává sochám další rozměr a je dobře odolný ve venkovním prostředí. Podle mě Rýbrcoulovi opravdu sluší.



Socha má téměř tři metry. Jak vůbec něco tak robustního vznikalo?
Vytvořila jsem nejprve desetinový model, asi třicet centimetrů velkou sošku, kterou v Horní Kalné odlili. Pak přišla na řadu výroba třetinového modelu a potom i samotné sochy ve skutečné velikosti. Teprve z hotového modelu v reálné velikosti se vyrobí ve slévárně polyuretanový negativ, voskové pozitivy, pak přijde na řadu lití bronzu do vypálených forem, cizelování, kompletace a nakonec patinování. Musím za to poděkovat Pavlu Horákovi. Bez skvělého zázemí jeho slévárny v Horní Kalné by to nešlo. Vycházejí mi tam vstříc, hodně mi pomáhají, jsem s nimi maximálně spokojená.

Co pro tebe socha Rýbrcoula znamená?
Hned několik důležitých věcí. Jednou z těch nejzásadnějších je, že to je největší socha, kterou jsem zatím realizovala. Těší mě, že se to od záměru povedlo dotáhnout až do konce. Je to završení zhruba tříletého procesu práce.

Co na to odborníci, kolegové?
Třeba historik umění a rektor Akademie výtvarných umění v Praze Jiří Kotalík napsal na Rýbrcoula opravdu pozitivní hodnocení, což mě velmi potěšilo. Mám ale i další pozitivní reakce od respektovaných odborníků.



A jak reagují Trutnováci?
Píší mi třeba na facebook. Každá nová věc budí sympatie i antipatie. Tak to je u většiny soch, včetně Rýbrcoula.

Socha stojí nemalé peníze. Kolik činí tvůj honorář?
Už na počátku, ještě když nebylo jisté, že socha bude v Trutnově, tak jsem panu Rejmanovi řekla, že sochu (desetinový model) udělám bez nároku na honorář, pan Horák ji pak zdarma odlil. Po čase přišel trutnovský starosta Ivan Adamec, že by socha mohla být v kruhovém objezdu, ale že bude stát hodně peněz. Já mu řekla, že mě to natolik baví, že do toho půjdu bez nároku na honorář. Musím poděkovat právě starostovi a také sponzorům, kteří na sochu přispěli. Bez nich by ta socha nebyla.

Rýbrcoul bude tvojí druhou sochou u kruhového objezdu. U Autostylu máš tři draky z bronzu. To tě kruhové křižovatky tak přitahují?
Jsou hlavně umělecky velice zajímavé, ideální proto, aby se tam architektonicky výtvarně něco ztvárnilo. Navíc v Trutnově je každý objezd originál. Máme v nich fontány, zahradní architekturu, jsou to prostě místa, kde může vzniknout něco nevšedního. Pokud je to socha, tak líp.



FOTOGALERIE S RÝBRCOULEM ZDE

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek
Kamera: Miloš Šálek a Pavel Cajthaml

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena