Heat maps
Nastavit jako domovskou stránku
Dnes je 11.12.2018
Přesný čas: 12:00 Svátek: Dana Zítra: Simona
českozpívá

NA PRKNĚ PEŘEJEMI ÚPY. JAK TRUTNOV POZNÁVÁ SVĚT PADDLEBOARDINGU

článek vytvořen 29. 08. 2013, přečetlo si ho 2828 lidí

Trutnov - Snem každého surfaře je chytit „nekonečnou“ vlnu. Když někdo žije na Havaji nebo Bali, má vyhráno. Většina z nás si však o těchto radovánkách v surfařských rájích světa, může nechat jen zdát. Nicméně, člověk je odjakživa tvor vynalézavý, a tak přesto, že to někomu může připadat jako science fiction, sjíždět vlnu se dá i na trutnovské Úpě. V místech, kde voda sahá jen ke kolenům! Nevěřil jsem, dokud jsem to neviděl na vlastní oči v podání dvou místních vodáků Artura Beiera a Davida Stolína.
„Říká se tomu river surfing a třeba v Coloradu je to dost populární,“ prozrazují mi v průběhu mojí reportáže o jejich netradiční zálibě. Ale tím jsem vlastně dostal už příliš daleko a je potřeba se vrátit zpět na začátek sondy do toho, co se děje v poříčské loděnici. Surfování na řece je totiž jen jakousi odnoží ze sportovního odvětví, které je ve světě známe pod anglickou zkratkou SUP (Stand Up Paddle). U nás si to překládáme, jako stůj a pádluj.



Za všechno může věc, která svým tvarem připomíná surfařské prkno. Jedná se asi o tři metry dlouhý a osmdesát centimetrů široký plovák, který je však nafukovací a potažený velmi odolnou vrstvou, co na moři používají výrobci motorových člunů. „Tím pádem je jeho velkou výhodou, že je sbalitelný do malých batůžků a prakticky to nerozflákáš. Pevné prkno zničíš o šutry, tady tomu se nic nestane. Můžu ho přejet autem,“ poukazuje David, zatímco Artur pumpou dofukuje čtyři prkna, která mají v Trutnově. Z loděnice poté vytáhnou ještě dlouhá pádla (měla by být na nataženou ruku) a sportovní nádobíčko je kompletní.



Návod na použití? „Naučí se na tom úplně každý,“ povídá David a společně s ním odcházejí na řeku i jeho děti. Na vodě se prostě postavíte na prkno a jezdíte. Stačí vychytat postoj a způsob pádlování. „Rádi bychom tady časem pořádali nějaké začátečnické kurzy plus nějaké vyjížďky,“ přidává se Artur. Oni jsou samoukové. „Nebyl tady nikdo, kdo by nás to naučil. Taky jsme ze začátku padali,“ vyprávějí. Vůbec poprvé do kontaktu s paddleboardem přišel Artur loni v květnu, kdy se na Paraplíčku na Jizeře jel první závod. „Byl jsem zrovna zraněný a nemohl jsem odjet s klukama na zájezd pádlovat na malých lodích. Strašně se mi ten závod líbil a docela mi to i vyšlo. Na podzim ten závod zopakovali a už jsem vyhrál,“ prozrazuje a dodává, že v tu dobu ještě stále neměl vlastní prkno.



A tady dostává příběh trutnovských opravářů střech ještě daleko zajímavější pointu, protože v zimě se rozhodli, že si prkna začnou vyrábět sami. „Stala se z toho pro nás srdeční záležitosti. Chtěli jsme si udělat prkna, abychom mohli jezdit. Neměli jsme prachy na to, abychom si je koupili, a tak jsme začali koumat, jak bychom to udělali,“ doplňuje David. V propůjčené dílně v Litomyšli vznikaly první prototypy, které testovali i v trutnovském bazénu. „Na konci dubna jsme to šli zkoušet na řeku, ještě tady byl led a sníh,“ říkají jedni z mála výrobců českých paddleboardů. Na kolik vychází cena jednoho? Asi 16 500 korun. „Ve světě z toho začíná být masová záležitost,“ tvrdí, že poptávka po prknech je velká.

Na loděnici jsou v neustálém vytížení, protože je to i vynikající tréninková disciplína. V Americe zažívá velký boom jako fitness. „Je zábavnější jít se projet na jezero nebo řeku než trávit čas v posilovně,“ říká David. Na paddleboardu se však dá vyrazit i na výlet. „Sjet si řeku na prknech ve skupině je velká sranda,“ povídá David o pohybování se na hladině způsobem, který existuje už tisíce let a Havajané ho používali k přepravě mezi ostrovy.

KOMENTÁŘ: JAK JSEM PÁDLOVAL NA OLEJI

Jak David, tak Richard na sobě pozorují, že od jara se posunuli už na dobrou technickou úroveň a bez toho, aniž by pod nimi číhala smrt z těžkých vodních terénů. „I na lehkém vodním terénu můžeš cvičit náročné vysoké techniky. Náš hlavní cíl není závodění, ale chceme rozvíjet právě techniky ježdění, protože to nikde není. A jsme to v podstatě my, co to začínáme psát. Jak to otočit a chovat se na řece, aby to bylo bezpečné.“



Teď je ten správný okamžik vrátit se na začátek článku k surfování na řece. „Zjistili jsme, že to jde i tady a jde to velmi dobře,“ usmívá se David. Trutnováci si lehce přizpůsobili jedno místečko asi čtyřicet metrů pod loděnicí a vědí o dalších, kde by šlo koryto upravit tak, aby tam vznikla celoroční vlna. „Už za námi byli lidé, kteří navštívili různé surfové školy u oceánu, kde třeba strávili týden, že čekali na vlnu, různě padali a pak se jednou svezli. U nás dá člověk do hodiny takových pokusů padesát a rozhodně začne jezdit. A pak se těší k oceánu,“ dodává Artur. Samotný paddleboard dává ještě navíc výhodu, že v ruce držíte pádlo, což je jako třetí bod na oporu.

„A víš, co bys mohl na konec článku doplnit? Naše dvě hesla,“ usměje se. První zní: S námi už jste jen krůček od chození po vodě. Druhé motto: Není až takový problém nastoupit na to prkno, jako z něj slízt, protože se vám nebude chtít.

FOTOGALERIE

Michal Bogáň
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek
Kamera: Michal Bogáň, Miloš Šálek, Jindřich Macocha, Ondřej Horyna

© 2005 - 2013 Trutnovinky.cz    Všechna práva vyhrazena